Tříhvězdičkový hotel, nebo „nafukovací matraci se snídaní“?

Chystáte se do nějakého z větších zahraničních měst, hostely nesnášíte a hotel je pro vás příliš drahý? Můžete se zkusit domluvit na bydlení u někoho doma, je to snazší, než by se mohlo na první pohled zdát. Takzvaný couchsurfing, tedy bezplatné přespávání u lidí z internetové komunity doma v obýváku na gauči, je populární u mladých lidí a někdy má nádech dobrodružnosti. Stále oblíbenější je také služba AirBnB a jí podobné. Zkratka AirBnB původně znamená „nafukovací matrace se snídaní“. Co tato služba obnáší?

Řada lidí má nevyužité nemovitosti, ať už se jedná o domky, chaty, byty, jednotlivé pokoje v bytech, kde žijí, nebo jen sedačku či postel v obýváku, které poskytují za poplatek. „Nafotí interiér, stanoví si podmínky, za jakých k nim můžete přijet, vypíšou volné termíny a každý, kdo má zájem, může napsat a domluvit se na podrobnostech. Komunikace probíhá přes webové stránky zprostředkovatele, který si z plateb strhává určitou provizi, za to ale pojišťuje případné škody a pomáhá při problémech,“ vysvětluje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Jako jeden z aspektů takzvané sdílené ekonomiky ale naráží na odpor u tradičních podnikatelů. Hotely sdílení prostorů mezi lidmi berou jako nekalou konkurenci, která na rozdíl od nich nemusí splňovat žádné technické nebo hygienické normy.“ Zastánci naopak tvrdí, že lákají k turistice lidi, kteří by jinak do běžného hotelu nepřijeli. Recenze a hodnocení uživatelů navzájem zajišťuje vzájemnou důvěru, platby probíhají bezpečně elektronicky.

Uživatelská hodnocení jsou obecně dobrým vodítkem při výběru partnera, který zajistí část vaší dovolené, ať se jedná o sdílený byt, penzion, hotel, konkrétní cestovní kancelář i lokaci. Internet nabízí nepřebernou škálu možností, jak zjistit víc o nabízených službách, od leteckých snímků přes snímky celých ulic až měst, diskusní fóra či portály s recenzemi a uživatelskými zkušenostmi. Hodinka večer u vyhledávače vám tak může ušetřit mnohá zklamání.

Ne vždy se ovšem řídíme jen uživatelskými zkušenostmi, někteří turisté se orientují i podle hvězdičkového hodnocení hotelů. Zkušení cestovatelé již ovšem vědí, že tříhvězdičkový hotel může být velmi pohodlné zařízení se špičkovými službami, ale i trochu lepší ubytovna. Na vině jsou chybějící závazné standardy a mnohdy také stáří hotelu. Co v 70. letech byla špička, už neodpovídá dnešnímu standardu. „Co by měl znamenat konkrétní počet hvězdiček, se sice snaží sjednotit iniciativa Hotelstar Union, která byla přijata v patnácti evropských zemích, ale i mezi nimi se dají najít rozdíly. Například v Polsku či Nizozemsku je dodržování těchto standardů zákonem nařízeno, v Německu či Velké Británii se jedná pouze o doporučení. Problém je i v tom, že iniciativa se neujala v oblíbených středomořských destinacích a zdejší hoteliéři tak nejsou ničím vázáni. Středomořské hotely často nesou v označení o hvězdičku či dvě více, než by odpovídalo jinde zažitým standardům,“ upozorňuje Lukáš Zelený.