Nemáte navíc deset tisíc korun? S podobnou větou dnes oslovovali aktivisté z platformy Rekonstrukce státu kolemjdoucí při happeningu před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Upozornit chtěli na desetitisícový poplatek při podání každého podnětu. V nemocničním oblečení naráželi na údajnou kauzu, kdy Nemocnice České Budějovice měla zadat za deset měsíců veřejné zakázky v hodnotě 200 milionů korun jediné firmě bez soutěží. Podnět k prošetření každé zakázky by pisatele stál 10 tisíc korun. Celkově by si tak poplatky vyžádaly skoro sedm milionů korun. Jakékoliv pochybení nemocnice odmítá.
Podle mluvčí nemocnice Ivy Novákové není pravda, že českobudějovická nemocnice používá jedinou společnost pro dodávání zdravotnického materiálu a léčivých přípravků. „Tyto firmy jsou firmy distribuční. Samotný nákup je realizován s výrobci či výhradními zástupci výrobců pro trh v ČR,“ říká mluvčí nemocnice a dodává: „Rovněž uváděný počet zakázek neodpovídá skutečnosti, nejedná se o množství jednotlivých zadaných veřejných zakázek, ale o průběžné dílčí objednávky realizované v souladu s platnými rámcovými smlouvami.“
Českobudějovická nemocnice podle Rekonstrukce státu využívá výjimku v zákoně o zadávání veřejných zakázek, kdy nemusí být dodavatel vysoutěžen. „Výjimka se vztahuje na nákupy komodit, jejichž cena kolísá. Z našeho pohledu však do této výjimky nespadají pravidelné nákupy léků a zdravotnického materiálu. Potvrzuje to i dřívější rozhodnutí ÚOHS,“ řekl Marek Zelenka z protikorupčního spolku Oživení.
To ale nemocnice odmítá. „Důrazně se tak ohrazujeme proti tvrzení, že českobudějovická nemocnice využívá výjimky dané zákonem o zadávání VZ v souvislosti s dodávkami, o kterých hovoří spolek Oživení. Použití zavádějících a nepravdivých informací ke zviditelnění obhajoby dílčích návrhů na změnu zákona považujeme za trestuhodné a také nemravné,“ doplnila Nováková.
Dnešním happeningem chtěl spolek upozornit na vysokou výši poplatku, který je potřeba uhradit pro podání podmětu k ÚOHS. „Podali jsme proti tomuto poplatku už stížnost k Ústavnímu soudu. Přijde nám absurdní, aby občané platili kontrolním institucím státu za to, že chtějí upozornit na možnou nehospodárnost některé ze státních institucí,” dodává Zelenka z Oživení.
Povinnost platit takto vysoký poplatek za vyřízení podnětu podle spolku inicioval předseda ÚOHS Petr Rafaj. Zákonodárci ji vložili do nového zákona na konci roku 2016. „Od zpoplatnění se podněty na pochybení ve veřejných zakázkách téměř přestaly používat - chodí jich na úřad osmkrát méně. Jednalo se přitom o nenásilnou cestu, která neblokuje zadávání veřejných zakázek a pomáhá kontrolní činnosti úřadu,” říká ekonomický analytik Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab.
Foto Martin Šeda
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
