Unavený řidič je stejně nebezpečný, jako kdyby řídil opilý. Podobně působí i lehký stupeň dehydratace. Mikrospánek není zdaleka tak řídký jev, jak se soudí. Téměř polovina šoférů přiznává, že za volantem někdy usnula. I za letního horka lze cestovat bezpečně. Pozor však na recepty, které opravdu nefungují.
Teploty panující během letošního léta jsou opravdu extrémní. Meteorologové navíc předpovídají, že ani během druhého prázdninového měsíce nepoleví. Dlouhodobě vysoké teploty však negativně ovlivňují výkon motoristů. A nejen jich, neblahý vliv mají i na chování cyklistů i chodců. Účastníci silničního provozu mívají problém s udržením potřebné koncentrace, pomaleji reagují a snadněji se unaví. Lidé jsou podrážděnější. „Na silnicích se pohybuje velké množství pomaleji a hůře reagujících lidí. Ti navíc bývají nervóznější, náchylnější k rizikovému i agresivnímu jednání. Prosluněné letní počasí ke všemu vyláká na silnice větší počet cyklistů a motocyklistů. To s sebou nese zvýšený počet vážných dopravních nehod,“ říká Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Vysoké teploty panují také v noci, což má negativní dopad na kvalitu spánku. Ráno pak na silnice vyrážejí lidé, jejichž kondice rozhodně není optimální. Další den strávený v horku proto snadno zvýší úroveň únavy nejednoho účastníka silničního provozu nad kritickou mez. „Vliv silné únavy je srovnatelný s působením alkoholu ve výši až jednoho promile v krvi. Pravděpodobnost, že řidič zaviní nehodu, narůstá až sedminásobně,“ upřesňuje Roman Budský.
Zvláště náchylní na chybné jednání pod vlivem únavy z horka jsou mladí lidé ve věku do 25 let, dále pak jedinci trpící poruchami spánku či pracující na směny. Únava se negativně podepisuje i na výkonech profesionálních a dálkových šoférů. Zvýšené riziko vzniku nehody vlivem únavy hrozí v hlubokých nočních hodinách, konkrétně od druhé do páté hodiny ranní. Únava ovšem může udeřit i během dne, a to nejčastěji mezi třináctou až patnáctou hodinou.
Opatrní by ovšem měli být i řidiči amatéři, kteří v době letních dovolených vyrážejí na dlouhou vzdálenost. Mnohahodinové soustředění se za volantem spojené s nezvykem zdolávat v jednom kuse mnohasetkilometrové přejezdy po přetížených silnicích může být opravdu velmi nebezpečné. „Podle německé společnosti Dekra čtyřhodinová jízda bez přestávky prodlužuje reakční časy řidičů o plnou polovinu, současně se dvakrát zvyšuje riziko účasti na dopravní nehodě. Avšak po šestihodinovém řidičském maratonu je toto riziko vyšší až 8x. Pocit absolutního bezpečí pro unavené řidiče je falešný zvláště na dálnicích. Dle francouzské Association Prévention Routière tam právě oni způsobí každou třetí tragickou nehodu,“ uvádí Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Mikrospánek trvá zhruba 3 až 15 sekund. Během této doby člověk nevnímá žádné vnější podněty. Podle britského ministerstva dopravy je příčinou až 20 % dopravních nehod, ke kterým dojde při jednotvárné jízdě na hlavních silničních tazích. Alarmujících 45 % řidičů a 22 % řidiček přiznalo, že někdy za volantem usnuli. Mikrospánek zpravidla neudeří z čistého nebe. Před jeho nástupem řidiči pociťují zvýšenou únavu a dokonce ospalost, mají problémy s koncentrací pozornosti. Jejich oční víčka klesají, šoféři začínají ztrácet kontakt s realitou. Na vnější podněty reagují zpomaleně, hůře zpracovávají potřebné informace, hůře se orientují ve složitějších dopravních situacích. Bohužel však tyto varovné příznaky řadu řidičů neodradí od další jízdy. Podle německé Rady pro bezpečnost silničního provozu (DVR) 45 procent řidičů je přesvědčeno, že jsou schopni se s příznaky únavy během jízdy vypořádat, 43 procent si je jisto, že bezpečně rozeznají okamžik, kdy by mohl udeřit spánek. A celých 17 procent pokračuje v jízdě navzdory pociťované silné únavě.
Během mikrospánku může neřízené vozidlo ujet stovky metrů. Zdřímnutí si za volantem po dobu 3 sekund při rychlosti 90 km/h znamená, že vozidlo ujede bez řidiče celých 75 metrů. Během nich může vybočit do protisměru, kde protijedoucí šofér nebude mít příliš šancí těžkému střetu zabránit. Rovněž tak si to může neřízený automobil namířit doprava, vyjetí ze silnice v plné rychlosti rozhodně nezůstane pro posádku bez závažných následků. Ovšem mikrospánek může být smrtelně nebezpečný i na dálnici. Během 15 sekund při rychlosti 130 km/h projede neřízený vůz ohromujících 540 metrů. „Rozhodně se nevyplatí počítat s tím, že mikrospánek bude brán v případě zavinění nehody jako polehčující okolnost. Ba právě naopak. Při posuzování míry zavinění bude nesporně přihlíženo k tomu, že nastupující únavu je schopen každý řidič včas rozpoznat a podle toho se i zachovat,“ upozorňuje Roman Budský.
Před delší cestou je třeba se kvalitně vyspat. Pozor především na delší spánkový dluh. Je dobré vyvarovat se těžkých jídel. Současně je nutné dbát na dostatečný příjem tekutin. „Už lehká dehydratace má na výkon řidiče stejný vliv jako alkohol v jeho krvi ve výši nad 0,8 promile. Riziko zavinění nehody vzrůstá zhruba sedminásobně,“ varuje Roman Budský. Ani v zemích, kde je určitá tolerance alkoholu v krvi řidičů, není dobré podlehnout pokušení usednout za volant byť jen po vypití malého piva či sklenky vína. V kabině vozidla by měla být příjemná teplota. Ani horko, ovšem v případě vozidel vybavených klimatizací ani mrazivý chlad. „Dlouhá monotónní jízda po dálnici, pohled upřený do dáli, pravidelně se míhající přerušované čáry vodorovného značení, to vše může být uspávající. Je dobré tu a tam na chviličku přejet očima ze strany na stranu,“ radí Budský. A nezastupitelnou roli při prevenci nehod pod vlivem únavy sehrávají pravidelné krátké přestávky. Řekněme po dvou hodinách jízdy. Dozajista to ocení i spolucestující. Vybrat je třeba vhodné, tedy klidné a bezpečné, místo. Všichni by měli vystoupit z vozidla, protáhnout se, něco drobného sníst a doplnit potřebné tekutiny. Určitě nezapomeneme ani na pořádné provětrání kabiny vozidla. Pokud to bude jen trochu možné, řidiči by se za volantem měli vyměnit. V opačném případě šoférovi nezaškodí krátké zdřímnutí si. Řekněme na 15 až 20 minut. Pokud se spánek ne a ne dostavit, nervozita není namístě. I krátká maximální relaxace může být velmi osvěžující.
Na závěr je dobré připomenout, že mezi řidiči kolují tzv. zaručené recepty, jak se udržet za volantem fit. Jejich účinek však nebývá nijak zázračný. Tak třeba krátké otevření oken vozidla za jízdy může vzduch v kabině osvěžit, účinek je ale velmi slabý a krátkodobý. Vypití kávy či jiného nápoje s obsahem kofeinu účinkuje jen chvíli. Někteří řidiči jsou přesvědčeni, že dovedou únavu přemoci vůlí. Bohužel ani to není pravda. Při delším přepínání se může vystavit tragický účet nehoda vlivem mikrospánku. Poslech hlasité hudby také nepatří mezi osvědčené prostředky, navíc řidiče ve zvýšené míře rozptyluje. A kouření za volantem? Určitě nelze doporučit. Okamžitý účinek je v podstatě nulový a navíc se velmi rychle dostaví unavující vliv zvýšené koncentrace kysličníku uhelnatého v krvi řidiče.
„Extrémně teplé počasí a s ním spojená zvýšená úroveň únavy mohou být velkým nebezpečím. Přesto však až pětina řidičů usedá za volant, přestože se cítí unaveni. U řidičů kamionů se pak jedná až o 40 procent z nich. Statistiky nehod jsou však neúprosné. Jedna nepovedená jízda může trvale změnit život mnoha lidí,“ uzavírá Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
