Takzvané Stolpersteine, tedy kameny zmizelých, přibudou i před domem nedaleko kampusu univerzity v Bendlově ulici v Liberci. Dům si nechala před válkou postavit rodina právníka Rosenbacha. Celá rodina ale skončila v transportu do Estonska. Přežila jen dcera Anna.
Tragický osud rodiny připomíná právě liberecká Technická univerzita. Studenti katedry historie pátrali v archivech a celý příběh zrekonstruovali.
Dům si nechal postavit právník Jaroslav Rosenbach pro svou rodinu. Ve vile žil se svou ženou Blankou, dcerou Annou a syny Heřmanem a Karlem. Dům museli nuceně opustit 23. září 1938. V červenci roku 1942 pak byli deportování do terezínského ghetta a odsud do Estonska. Zde nacisté celou rodinu zastřelili, přežila jen dcera Anna, které bylo šestnáct let. Do vily v Bendlově ulici se mezitím přestěhovali jiní nájemníci. Jednou z nich byla ironií osudu Anna Franková, první manželka K.H. Franka. „Anna Rosenbachová, která zatím živořila v estonských pracovních lágrech, se do Liberce krátce vrátila, nenachází tu však nic, na co by mohla navázat, a brzy zamíří do Prahy a odtud do Izraele, kde nám její stopa v 70. letech mizí. Je možné, ale spíš málo pravděpodobné, že je stále naživu,“ říká student katedry historie Ondřej Sladký.
„Na katedře jsme vytvořili projekt Studentské grantové soutěže, kterým si klademe za cíl vrátit do Liberce zapomenuté příběhy lidí. Studenti se této iniciativy zhostili s velkou vervou a dokázali rekonstruovat několik příběhů deportovaných židovských rodin. Rosenbachovi také díky dceři Anně, která přežila severské pracovní lágry, z nich působí nejsilněji,“ řekla Kateřina Portmann z katedry historie, která se studenty jejich bádání konzultovala
Sami studenti se také rozhodli vytvořit sbírku na připomenutí rodiny pomocí Stolpersteine, tedy kamenů zmizelých. Ty se zakomponují do dlažby přímo před domem. „Události druhé poloviny 30. a 40. let vyměnily v Liberci většinu obyvatelstva. Město má dodnes výrazné trhliny v paměti, které je potřeba zacelit. Pokud se Liberec a jeho obyvatelé vypořádají s minulostí, mají větší šanci pochopit přítomnost a chopit se správně výzev, které před nimi teprve stojí,“ dodala Portmann.
Studenti na kameny potřebují 620 eur. Do dlažby jich chtějí nechat osadit pět, tedy jeden za každého člena rodiny. Se sbírkou chtějí jít předně za dalšími studenty. „Rodina přeci jen žila v těsné blízkosti dnešního kampusu. Navíc si myslíme, že takový výrazný impuls k oživování vlastní minulosti by mohl přijít a zaznít právě z univerzitního prostředí,“ říká Ondřej Sladký, který je tím, kdo nitky válečného příběhu rodiny Rosenbachových dokázal najít a pospojovat.
Foto: 1943 Tallin. Anna Rosenbachová stojící druhá zleva. Repro z publikace Lukáše Přibyla: Historie terezínského transportu Be do Estonska.
Přispět ale může úplně každý přes číslo účtu: 5453543/0300. Do zprávy pro příjemce uveďte „KZ18 Rosenbach“. Účet je ve správě Židovské obce Liberec, která se na sbírce s naší katedrou organizačně podílí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
