V předvečer 50. výročí vpádu sovětských vojsk do Československa se (nejen) na Slovensku znovu řeší otázka ruského vlivu v zemi. Dlouholetý bývalý premiér Robert Fico z Moskvy nikdy hrozbu nedělal. Kreml má ovšem na Slovensku i takové obdivovatele, kteří si rádi hrají na vojáky, a když není po ruce silná motorka, rádi vsednou do obrněného transportéru.
Mít fotku s Alexandrem Zaldostanovem se mezi příznivci Kremlu považuje za slušný úlovek. Šéf motorkářského klubu Noční vlci přezdívaný též „Chirurg“, má blízko k Vladimiru Putinovi, podílel se i na zabírání Krymu v počátcích jeho okupace Ruskem a kvůli zápisu na sankční listině nesmí na území EU. Jeho fanoušci ale můžou za ním – do Ruska, tedy i na okupovaný Krym.
Za Zaldostanovem na Krym jezdí čeští i slovenští politici. Koncem července dorazil třeba nezařazený poslanec slovenského parlamentu Peter Marček, před pár dny tam byla i česká výprava.
S Marčekem Zaldostanov natočil video, které pověsil na Facebook. Marček v něm médiím i politikům, kteří slovenskou pobočku Nočních vlků označují jako riziko (například kvůli blízkosti k jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice), lámanou ruštinou vzkazuje, ať se „nechají vyšetřit na psychiatrii“.
Zaldostanov to označil za „pohled Slováků na informační útok proti Nočním vlkům“.
Snímek se Zaldostanovem – zarostlým a urostlým mužem, který se málokdy nechá vidět jinak než v motorkářském oděvu – si nedávno pořídila i skupina českých politiků, která vyrazila na Krym (a vysloužila si kritiku ukrajinské diplomacie).
Zaldostanov se na svém facebookovém profilu návštěvou z Česka pochlubil slovy: „skupina přátel Ruska, skupina europoslanců, kteří chtějí vidět Rusko vlastníma, a ne cizíma očima“.
Facebook: Alexander Zaldostanov
Europoslanec tam ovšem podle dostupných informací byl jen jeden – Jaromír Kohlíček za KSČM – kromě něj delegaci tvořili například senátor zvolený za hnutí Severočeši.cz Jaroslav Doubrava či bývalý místopředseda komunistů Josef Skála.
Právě ten se na jednom z dalších videí na Zaldostanově profilu rozplývá, jak je návštěva u Nočních vlků během příprav jejich motorkářské show hotovým „Disneylandem proti rusofobii a porážkou rusofobie uměleckými prostředky“.
Pár společných fotek se Zaldostanovem má i Jozef Hambálek. Donedávna veřejnosti nepříliš známý podnikatel ze západního Slovenska se letos na prahu okurkové sezóny dostal do světových médií. Právě na jeho pozemku totiž vznikla slovenská pobočka Nočních vlků. On sám se stal jejím šéfem.
Adresa nezní dvakrát prestižně – městečko Dolná Krupá poblíž Trnavy, asi 60 kilometrů na sever od Bratislavy. Hambálkův objekt ale nabízí dobré útočiště – motorkářům i komukoli jinému, kdo má rád silné stroje, včetně těch pancéřovaných.
Za ohradou s ostnatým drátem připomínající pevnost je totiž parkoviště vyřazené vojenské techniky, které připomíná hřbitov armádních vozidel. Ukázaly to záběry z dronů pořízené v červenci novináři, kteří se o Hambálkovu základnu začali zajímat.
Reportéři Rádia Svobodná Evropa – Rádia Svoboda se dokonce kvůli snímání pozemku dronem dostali přímo s Hambálkem do křížku. Pohrozil jim, že si dojde pro zbraň a zavolal policii (viz video RFE/RL).
„Nočním vlkům jsme u nás vyčlenili malou místnost, která je k dispozici pro pět nebo šest slovenských členů tohoto klubu. Je to jen o tom, že každý klub na světě musí mít někde oficiální sídlo,“ svěřil se Hambálek slovenskému Denníku N.
Hambálek měl také (přinejmenším donedávna) blízko ke špičkám slovenské politiky. Novinář Ján Kuciak, kterého zatím neznámý pachatel zastřelil letos v únoru, psal loni v jednom ze svých článků o tom, že Hambálek má blízko i k tehdejšímu ministru vnitra Robertu Kaliňákovi.
Kaliňák musel po letech funkci složit letos, stejně jako jeho politický souputník Robert Fico, právě kvůli společenským turbulencím po vraždě Jána Kuciaka.
Během dlouhé éry Kaliňákova ministrování (s přestávkou vedl rezort vnitra celkem deset let) slovenská vláda v Rusku neviděla zásadní problém pro národní bezpečnost.
Premiér Robert Fico po okupaci Krymu a začátku konfliktu na východě Ukrajiny opakovaně vyzýval ke zrušení protiruských ekonomických sankcí. A vnitro pod Kaliňákovým vedením přiznalo bezpečnostní ohrožení skrz dezinformace přicházející z Ruska teprve v roce 2016.
Už dříve přitom právě na Slovensku vznikl seznam slovenských i českých dezinformačních webů, který se postupně rozšiřoval a dnes má víc než 100 položek. Jeho autorem byl středoškolský učitel z Považské Bystrice Juraj Smatana.
Vypadalo to, že občanští aktivisté si rizika ruského vlivu uvědomují lépe než stát.
Víceméně jednotnou frontu nejvyšších ústavních činitelů v názoru „Rusko není problém“ narušil až Andrej Kiska vstupem do funkce prezidenta v polovině roku 2014. Politický nováček se do úřadu dostal necelý půlrok po začátku války na Donbase.
Kiska nejenže říkal, že okupace Krymu je porušením mezinárodního práva, ale také neváhal Rusko hlasitě kritizovat i z jiných důvodů, třeba za okupaci Československa v roce 1968. Robert Fico, do té doby hegemon slovenské politiky, dostal protiváhu.
Znovu se to změnilo po parlamentních volbách v roce 2016, po kterých se koaličním partnerem Ficova SMERu stala Slovenská národní strana vedená Andrejem Dankem.
Ten se brzy vyprofiloval jako velký fanoušek Kremlu. Jako první slovenský politik vystoupil v plénu ruské Dumy a mluvil tam o nutnosti porozumění a vzájemnosti mezi Slovany.
Je tedy umístění evropského sídla Nočních vlků právě na Slovensku „odměnou“ za tuhle vstřícnost?
Fasáda jedné z budov sídla klubu v Dolní Krupé má maskovací nátěr a jak bylo řečeno, i vnitřní vybavení láká fanoušky vojenství. A ty zase často láká Rusko, jako třeba skupinu Slovenskí branci.
Ta má zhruba 200 členů a profiluje se jako domobrana, která chce být v záloze pro případ, že by ji „Slovensko potřebovalo“. Mezinárodně ji proslavil režisér Adam Gebert ve svém dokumentu Až přijde válka. Kromě aktivních oddílů nabízejí branci i základní vojenský výcvik pro širokou veřejnost. Stojí 35 eur a trvá pět dní.
V odlehlejších koutech Slovenska znají Slovenské brance jako „ty vojáky, co přijdou udělat přehlídku“. Oblečení v maskáčích ukazují zájemcům (často rodinám s dětmi třeba na městských festivalech), jak se například střílí ze vzduchovky.
Slovenská média už ale informovala i o tom, že se Slovenskými branci spolupracují i některé školy – a při přednáškách tam mluví nejenom o zbraních a obraně, ale i o geopolitice. Tu žákům prezentují proruským pohledem.
V té souvislosti těžko překvapí, že šéf Slovenských branců Peter Švrček dostal také pozvánku na slavnostní otevření slovenské filiálky Nočních vlků. Slovensko je sice formálně pevnou součástí euro-atlantické aliance, členem EU i NATO. Na jeho území se ale už dávno odehrává souboj o to, jak moc bude mít země image „přítele Ruska“.
Slovenská vláda teď zjišťuje, že v tomto souboji už nejde jen o „neškodné“ dezinformace, ale že v něm hrají roli i skupiny ozbrojenců (Jozef Hambálek opakovaně poskytl techniku na svém dvoře právě Slovenským brancům k ofenzivnímu výcviku).
Současný ministr obrany Peter Gajdoš proto chce, aby Slovenské brance prověřila generální prokuratura – slovenská obdoba českého státního zastupitelství.
Politici ale nejsou jednotní. Prezident Andrej Kiska otevření slovenské filiálky Nočních vlků ostře odsoudil, označil působení ruských motorkářů za vážné bezpečnostní riziko a vyzval vládu, aby vytvořila „podmínky pro účinný zásah proti pochybným spolkům“ na Slovensku.
Premiér Peter Pellegrini naopak Kisku za tak ostré výroky kritizoval. On sám prý počká na to, co o Nočních vlcích řekne po svém vyšetřování policie a generální prokuratura.
Nový policejní prezident Milan Lučanský si ale veřejně postěžoval, že aby policie mohla konat, potřebuje jasné politické stanovisko vlády, co si kabinet o Nočních vlcích vlastně myslí.
Spory na Slovensku neunikly ani samotným Putinovým motorkářům. Šéf Nočních vlků Zaldostanov se do slovenského prezidenta Kisky na Facebooku opřel a pozval ho, aby přijel v polovině srpna jako host na velkou motorkářskou show na Krymu a přesvědčil se, jak Noční vlci fungují.
Andrej Kiska oznámil, že příští rok už funkci prezidenta obhajovat nebude a nelze předvídat, jaké postoje k Putinovu Rusku bude mít jeho nástupce.
Naopak Pellegriniho vládu, která staví na Ficově dědictví prokremelské vstřícnosti, čekají řádné parlamentní volby teprve za víc než rok a půl. Do té doby můžou u Trnavy vesele burácet motory silných strojů pod ruskou vlajkou.
Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
