Výrobce dětské zbroje Jiří Havlis nyní cílí na Pána prstenů a říká: Zbraně chtějí cit a čas

Nemůžu se nezeptat, výroba zbroje vás živí?
Ano. Profesi se věnuji již 20 let.

Kde jste se dostal k výrobě replik zbraní?
Asi jako každý kluk jsem měl nějaké sny a já chtěl být rytíř. Na jedné akci, kde jsme byli se stánkem, přišel pán, a když viděl, co nabízíme, se mě zeptal, jestli jsem ábíčkář. A něco na tom bylo. I já jsem na časopisu ABC vyrůstal. Když jsem tehdy viděl na trzích papírové helmy, řekl jsem si, že bych to uměl udělat lépe. A tím to začalo.

Výrobu jste pochytil sám, nebo jak jste se to naučil?
Různě. Studoval jsem odbornou literaturu a zajímal se o to. Od té doby postupně vyrábím meče, helmy, sekyry, halapartny nebo štíty.

Vycházíte z historie nebo si design vymýšlíte?
Snažím se vycházet z historie neboť historie je krásná a bohatá. Nemám potřebu něco vymýšlet.

Vše, co vyrábíte, je z papíru?
Ne. Aby zbraně vydržely akce, musí být ze dřeva. Z papíru jsou pouze helmice.

Podle čeho vybíráte materiál?
Snažím se ho vybírat tak, aby byl dostatečně pevný pro dětské hry a zároveň nenáročný z finančního pohledu. Helmice jsou tedy z tvrdé, lisované lepenky. Je to něco podobného jako když si představíte tvrdé desky na papír. Helma je spojená unikátní technologií v kompaktní celek a je dělaná tak, aby vydržela ránu dřevěným mečem.

A další zbraně?
Meče a halapartny děláme ze dřeva. Konkrétně z překližky, co slouží pro lodě. Meče jsou pevné, a aby je člověk zlomil, musel by je ohnout přes koleno. Šermem se nezničí, a to je podstatné. Pokud se do nich pustí pes nebo se zapálí, tak pochopitelně nevydrží. Ale pro dětský boj jsou de facto nezničitelné. Zajímavostí je, že se neštípou na třísky ani po letech dřeva. V tom je výhoda. Meč je tenký, lehký a pružný. I díky tomu se dostaneme na tvorbu zajímavých tvarů. Samozřejmě nejde udělat úplně každá zbraň, ale možností máme hodně.

Výběr je tedy čistě na vás?
Přesně tak. A navíc si vždycky pořádně promýšlím, jestli danou zbraň opravdu v souhrnu dokážu vyrobit.

Kam už jste zbraně dodal? Který zákazník byl nejdál?
Nejdál jsme byli prodávat v Dubaji. Za ty roky jsme se dostali na několik zajímavých míst, ale osobně jsem pyšný na to, že naše zbraně, helmy a štíty byli v Semaforu. Dělal jsem pro pana Suchého do hry Lysistrata. Dodávali jsme zbraně i do dvou filmů pro komparz jako rekvizity. Pořád ale platí, že nejvděčnějšími zákazníky jsou děti.

Dá se říct, jak dlouho trvá výroba helmy nebo meče?
Lidé se mě na to často ptají, ale ani za těch dvacet let na to neumím odpovědět.

A kdybyste to měl odhadnout?
To se dá těžko říct. Nedělám to od jednoho kusu. Vždycky dělám korpusů více. Mezitím to schne a dělají se další práce. Je to opravdu různé. Obyčejný dřevěný meč se může jevit jako snadná práce, ale je to o detailech. Opracováváme hrany a každou zbraň se snažíme dostat do co nejlepší podoby.

Máte vymyšlené novinky, co byste rád zkusil udělat?
Ano a už jsem se do nich i pustil. Děláme pár věcí z fantasy filmů. Mám rád Tolkiena, takže zkouším věci z Pána prstenů. Byl jsem požádán, abych do jednoho muzea udělal meče s kalichem, takže pracuji i na nich.

Vidím střílnu, takže děláte i střelné zbraně nebo je to replika?
Děláme. Opravdu střílí. Ale kuše neprodáváme. Dělám je nerad, protože jsou příliš pracné a drahé.

V okolí Borovan je oblíbená akce Bitva o Slamburk. Sem jistě také dodáváte zbraně, že?
A nejen to. Slamburk je moje dítě (úsměv). Slamburk je hrad postavený z balíku slámy. Bitva je pak tematická akce pro děti, které se všichni aktivně zúčastňují. Letos budeme mít až 10 družin. Rytíři jsou odděleni podle svého erbu. Každý rok je nějaký příběh a letos máme Návrat císaře. V závěru dne ti nejlepší mají právo zápalnými šípy hrad zapálit. Akce se uskuteční 1. září.

Jak dlouho trvá příprava Slamburku?
Od jara. Je to od domlouvání s lidmi až po výrobu zbraní.