Ústavní soud došel k závěru, že pojišťovny by měly z povinného ručení platit náhradní vůz i v případě takzvané totální škody. Podle Ústavního soudu judikatura soudů v této oblasti není jednotná a je především na Nejvyšším soudu, aby se zabýval jejím sjednocením, uvedl soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.
Ústavní soud řešil konkrétní případ z Ostravska, kde muž po nezaviněné dopravní nehodě přišel kvůli totálnímu zničení o vůz. Pojišťovna ale uhradila pronájem náhradního vozu jen za několik dní, a to do té doby, dokud nebylo zřejmé, že jde o totální zničení havarovaného vozu. Poté podle ní nešlo o účelně vynaložené náklady, muž dostal za zničený vůz peníze. Dostal je ale až po měsíci od nehody, kdy už několik týdnů podle pojišťovny na náhradní vůz neměl nárok.
Stěžovatelem v tomto případě nebyl přímo poškozený z dopravní nehody, ale člověk, který poškozenému náhradní auto pronajal. Stěžovatel sice částečně uspěl u soudu prvního stupně, odvolací soud se ale přiklonil na stranu pojišťovny. Podle stěžovatele jde v podstatě o absurdní a formalistický výklad, když poškozený přišel při jím nezaviněné nehodě o vůz, pojišťovna mu dala peníze až za měsíc, ale soud řekl, že už na náhradní auto nemá nárok potom, co se dozvěděl, že je vůz zničený totálně.
"Podle Ústavního soudu není výše škody v obdobných případech dána jen hodnotou zničeného vozu, ale také náklady, které by poškozený nemusel vynaložit v případě, že by ke škodě nedošlo. Není tak důvodu, pro který by tyto náklady, jsou-li účelně vynaloženy, měl nést právě poškozený," uvedl soudce zpravodaj.
Ústavní soud tak zrušil rozsudek odvolacího Krajského soudu v Ostravě, který se případem bude muset znovu zabývat. Bude však vázaný právním názorem Ústavního soudu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
