Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR dnes vyhlásil stávkovou pohotovost. Chce, aby vláda dodržela slib o plošném desetiprocentním růstu platů v oboru od příštího roku. Dalším krokem bude podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové výzva zaměstnancům v nemocnicím, aby začali dodržovat počet hodin přesčasů daný zákoníkem práce. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ve čtvrtek sdělil, že s rozhodnutím odborů nesouhlasí. Platy ve zdravotnictví podle něj rostly o 30 procent za posledních pět let.
"Důvodem vyhlášení stávkové pohotovosti je neúspěšně probíhající jednání o zvyšování platů a mezd a nedodržení dříve daných slibů. V praxi se dál prohlubuje personální krize, která už ohrožuje rozsah a kvalitu poskytované péče," uvedl svaz na dnešní tiskové konferenci. "Určitě všechny ostatní kroky budeme koordinovat s ostatními odborovými svazy," dodala Žitníková. Svaz chce také poslat do nemocnic inspektoráty práce, aby zkontrolovaly dodržování počtu přesčasů a limitů pro zvedání těžkých břemen. "Stokilového pacienta by neměla zvedat jedna sestra, ale šest," vysvětlila Žitníková.
Odbory připomněly, že desetiprocentní růst po příští tři roky jim už v roce 2016 přislíbila bývalá koaliční vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL. V květnu jednali se současným premiérem a ministrem zdravotnictví. Odbory po jednání tvrdily, že jim navýšení přislíbil, ten ale řekl, že jim jenom vyjádřil podporu. Jednání musí podle Žitníkové být hotová do poloviny října, před vydáním úhradové vyhlášky pro příští rok.
Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a tarifů o dvě procenta. Víc by si měli přilepšit učitelé a hůř placené profese. Zdravotníci by měli podle plánů kabinetu dostat nejspíš o čtyři či pět procent víc. "Plošné navýšení rozhodně nevyřeší personální krizi ve zdravotnictví, pouze prohloubí rozdíly mezi nízko příjmovými a vysoko příjmovými skupinami zdravotníků," dodal ministr. Podle odborů to ale zaměstnanci vnímají jako velkou křivdu.
Podle odborů je problémem rozdíl mezi platy v příspěvkových organizacích a mzdami v nemocnicích, které jsou obchodními společnostmi. Podle předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové jsou rozdíly až 58 procent. Podle údajů z května letošního roku, které odbory prezentovaly, bere například všeobecná sestra ve státní nemocnici o pět až 56 procent víc podle délky praxe, sanitář o 10 až 40 procent.
"V obchodních společnostech je vyjednávání nelehké. Finance někde použili na něco jiného než mzdy. V některých nemocnicích byla kvůli tomu i stávková pohotovost," vysvětlila místopředsedkyně svazu Ivana Břeňková. Peníze, které nejsou přímo v úhradové vyhlášce se podle ní k zaměstnancům nedostanou nebo dostanou až v průběhu roku.
Odborový svaz odeslal otevřený dopis premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO). Žádá, aby zajistil peníze na desetinový růst tarifů. "Oceňujeme, že záměr zvýšit zvláštní příplatek na práci ve směnách, ale chceme, aby byl navýšen na stejnou částku všem profesím nelékařských zdravotních pracovníků," uvádí v něm. Příplatek se v současné době týká jen zdravotních sester, které pracují bez odborného dohledu o 3000 korun, ostatní mají o tisíc korun nižší. Problém také podle odborů je, že se příplatek nevztahuje na zdravotnickou záchrannou službu.
Ve zdravotnictví pracuje asi 260 tisíc lidí, v sociálních službách kolem 100 tisíc. Nejvíce, asi 80 tisíc, je zdravotních sester, jejichž hrubý plat byl loni ve státní sféře byl průměrně 36 tiísc korun, v nestátní 24 200 korun. Podle odborů nastoupí do zdravotnictví jen třetina absolventů zdravotnických škol, další třetina obor brzy opustí.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
