Minimální mzda má odpovídat polovině průměrné mzdy, tvrdí ministerstvo práce a sociálních věcí

Dosavadní záměr dostat nejnižší výdělek na 40 procent průměru není podle nich dostatečný. Maláčová věří, že se jednání vlády s odbory o růstu platů ve veřejném sektoru uskuteční do konce srpna. Termín ale zatím není. MPSV by mohlo v září předložit návrh na zvýšení životního minima. Teď propočítává přidávané částky a jejich dopad na rozpočet, řekla Maláčová.

"Postupně bychom se měli dostat k tomuto cíli: 50 procent průměrné mzdy. Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16.000 a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda," uvedla Maláčová.

Minimální mzda od ledna činí 12.200 korun. Odbory pro příští rok žádají růst o 1500 korun, tedy o 12 procent. Podle zaměstnavatelů to neodpovídá hospodářskému růstu a pro firmy v některých odvětvích by tak vysoké přidání znamenalo problém. Navrhují zvýšení o 800 korun. Maláčová jako ministryně práce požadavek odborů podporuje.

Vláda Andreje Babiš (ANO) v programovém prohlášení uvádí, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Minulý kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) si předsevzal, že nejnižší výdělek přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta loni činila 29.504 korun. Pokud by se už v příštím roce přidávalo podle navrhovaných valorizačních pravidel, od ledna by měli lidé s nejnižšími příjmy vydělávat zhruba 14.750 korun. Ve skutečnosti to bude mezi 13.000 a 13.700 korun.

Odbory chystaný model navyšování podporují. Na výsledném vzorci se chtějí ale nejdřív dohodnout se zaměstnavateli a vládou na tripartitě. "Tato dohoda by následně šla do Poslanecké sněmovny... Zda bude valorizační mechanismus na 50 či 48 procentech, nebo zda dosáhneme 50 procent za šest či sedm let, je otázka, jak bude vypadat dohoda," řekl novinářům předák ČMKOS Josef Středula.

Podle něj je už nyní problém dodržet poměr 40 procent průměrné mzdy. Dvoupětinový podíl není ale pro odbory dál přijatelný, dodal Středula.

Zaměstnavatelé dlouhodobě volají po tom, aby byl pro zvyšování mzdy jasný vzorec a přidávaná částka se dala předvídat. Navázání na průměrný výdělek podporují. Šéf Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner už dřív řekl, že by s ohledem na situaci podniků měl podíl činit ale nejvýš 40 procent průměrné mzdy.

Maláčová věří, že se dohoda o růstu platů najde do konce srpna

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) věří, že se jednání vlády s odbory o růstu platů ve veřejném sektoru a nalezení dohody podaří do konce měsíce. Žádný termín zatím ale stanoven nebyl. Maláčová to dnes řekla novinářům po jednání s předáky Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Centrála žádá navýšení tarifů o deset procent. Vláda navrhuje zvýšení sumy na platy o šest procent a desetiprocentní růst jen pro učitele, ostatním pak odstupňovaně méně. V pátek kvůli platům do stávkové pohotovosti vstoupily zdravotnické odbory.

"V tuto chvíli potřebujeme si všichni sednout k jednacímu stolu a uzavřít nějakou dohodu. Pevně doufám, že se nám to podaří do konce srpna," uvedla ministryně práce. Dodala, že konkrétní termín ale zatím není.

Premiér Andrej Babiš (ANO) už dřív řekl, že požadavky odborů zná a není proto nutné, aby se s nimi scházel znovu. V pátek označil postup zdravotnických odborů za vyhrožování a řekl, že se s jejich zástupci sejít nehodlá.

"Dosavadní střílení z jedné či druhé strany by mělo vést k jednomu jedinému - sednout si a dohodnout se. Jsem přesvědčen o tom, že bychom se mohli dohodnout během jediného jednání," uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Podle něj se odbory chtěly této situaci vyhnout, proto vládu požádaly o jednání o zvyšování výdělků ve veřejných službách už v polovině března. Šéf centrály nevyloučil, že pokud by kabinet s odbory nejednal, mohly by se ke stávkové pohotovosti zdravotnických odborů přidat i další svazy.

Odboráři si stěžovali na to, že s nimi vláda nejedná, v polovině června pak pohrozili protesty. První kolo vyjednávání se konalo 19. června a další v červenci. Ministři a předáci se na něm shodli na tom, že se znovu sejdou začátkem srpna a dohoda o přidání by mohla být v polovině měsíce.

Vláda s plošným přidáváním nepočítá. Učitelům by zvedla tarif o deset procent, profesím s nízkým výdělkem o sedm procent, úředníkům o šest procent, zdravotníkům o čtyři či pět procent a policistům a vojákům o dvě procenta. Vládní sociální demokraté uvedli, že jejich ministři budou v kabinetu prosazovat, aby se výsledné navýšení co nejvíc přiblížilo požadavku odborů.

Ministerstvo práce propočítává případné navýšení životního minima

Ministerstvo práce by mohlo v září předložit návrh na navýšení životního minima. Nyní propočítává možné částky, o které by se minimální hranice mohla zvednout, a jejich dopady na rozpočet. Novinářům to dnes po jednání s odboráři řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Životní minimum se využívá pro stanovení výše dávek pro lidi v nouzi či u přídavku na děti. Naposledy se upravovalo v roce 2012. Odbory vládu Andreje Babiše (ANO) kritizovaly, že s navýšením v programovém prohlášení nepočítá.

"V této fázi je to interní diskuse (o navýšení životního minima). Propočítáváme částky, o které by se životní minimum mohlo navýšit a jaké budou finanční dopady. Na základě čísel rozhodneme o dalším postupu," uvedla Maláčová. Podle ní musí být případný návrh provázaný s přípravami státního rozpočtu.

Pro stanovení dávek v hmotné nouzi je rozhodující příjem domácnosti a částka životního minima. Pro samotného dospělého činí 3410 korun, pro každou další osobu v rodině je nižší. Pro dva dospělé dosahuje 5970 korun, pro samotného rodiče s pětiletým dítětem 4880 korun, pro rodiče se dvěma dětmi ve věku osm a 16 let pak 10.560 korun. Podle odborů by zvýšení pomohlo omezit míru chudoby v Česku.

Výdaje na dávky v hmotné nouzi čtvrtý rok za sebou výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních šest let. Ubývá také těch, kteří pomoc od státu dostávají. Loni lidem v tísni úřady práce vyplatily zhruba 7,36 miliardy korun. Částka je tak o víc než třetinu menší než v roce 2014, kdy činila 11,29 miliardy korun. Letos se vydávaná suma dál snižuje - za prvních pět měsíců ve srovnání se stejným loňským obdobím klesla o 28 procent.

Za příznivým vývojem je dobrá kondice české ekonomiky a s ní spojená vysoká zaměstnanost i růst výdělků. I když se některým lidem zvedla mzda či plat jen velmi málo, stanovenou hranici životního minima a příjmu pro výpočet dávky překročili a na peníze od státu už nedosáhnou. V minulém volebním období se také prosadila opatření, která pravidla pro přidělení dávek přitvrdila.

O zvýšení minima rozhoduje vláda svým nařízením. Může to udělat od ledna, pokud růst životních nákladů překročí za určité období pět procent. Může rozhodnout o přidání za mimořádných okolností ale i mimo termín.

"Bylo by to žádoucí od 1. ledna. V ideálním případě se valorizace dělá na kalendářní rok," uvedla ministryně. Zdůraznila, že zatím jde ale stále jen "o interní debaty a propočty", ne o konkrétní návrh vládního nařízení.