Tři dny před invazí Varšavské smlouvy udělalo nejvyšší sovětské vedení definitivní tečku za reformním procesem pražských komunistů, když na schůzi politického byra komunistické strany schválilo usnesení o "pomoci a podpoře komunistické straně a lidu Československa ozbrojenými silami". Podle textu usnesení členové politbyra schválili intervenci jednomyslně.
Přepis plného textu usnesení, v době vydání přísně tajného, v původním znění publikovali na internetu ruští a němečtí vědci v roce 2010. Stalo se tak v rámci projektu univerzity v německém Erlangenu a ústavu všeobecných dějin Ruské akademie věd.
Obsahem dokumentu je politické a organizační zajištění invaze, na jejíž přípravě se kromě vedení sovětské komunistické strany podíleli i nejvyšší představitelé tehdejšího východního Německa, Polska, Maďarska a Bulharska. Politické byro, nejvyšší orgán sovětských komunistů, rozhodlo v usnesení o poradě šéfů pěti "bratrských stran" v Moskvě následujícího dne 18. srpna, která rozhodnutí o intervenci potvrdila.
Politbyro také mimo jiné rozhodlo o zaslání dopisu dvěma signatářům známého "zvacího dopisu" Vasilu Biľakovi a Aloisi Indrovi, který jim měl předat tehdejší sovětský velvyslanec v Praze Stěpan Červoněnko. Sovětský dopis obsahoval text, který měl československým "přátelům" posloužit jako pomoc při přípravě poselství československému lidu. To se v československém tisku, na rozdíl od médií intervenčních zemí, nikdy neobjevilo.
Podle ruských historiků se invaze uskutečnila po vojenské stránce podle plánu, politicky ale zvládnuta nebyla, protože drtivá většina občanů ČSSR se postavila za "obrodný proces". Cestu takzvané normalizace nastoupilo Československo až po zvolení nového stranického vedení v čele s Gustávem Husákem v dubnu 1969.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
