Že se tu a tam na vrcholcích Jizerských hor nebo mezi krkonošskými lesy mihne šedostříbrný kožich vlka nebo se někde zatřepetá typický černý ocas rysa, dokládají fotopasti a nalezené stopy. O monitoring a informovanost se starají dobrovolníci.
Autorem projektu je olomoucké Hnutí DUHA. Dobrovolníci, kteří po šelmách pátrají se snaží získat pravdivé informace o jejich výskytu, podpořit jejich ochranu a zvýšit povědomí o těchto krásných tvorech mezi širokou veřejností.
Krása i tajemnost těchto zvířat učarovala i Kristýně Fridrichové, koordinátorce Vlčích a Rysích hlídek. Sama se k projektu přidala před více jak třemi lety. „Od malička mám ráda zvířata. Jako dobrovolník jsem začala jezdit na Šumavu, kde mě uchvátili rysové. Později jsem začala pátrat po velkých šelmách i v Libereckém kraji,“ vzpomíná Fridrichová.
Rysi a vlci byli během 18. a 19. století na našem území aktivně vybíjeni až nakonec vymizeli místní krajiny úplně. Aktuálně se vlci vyskytují v Severních Čechách zejména v příhraničních oblastech, jako jsou Jizerské hory, Lužické hory, ale také bývalý vojenský prostor Ralsko. Dále v republice je pak výskyt zaznamenán v Krušných horách, na Broumovsku, Šumavě, Třeboňsku či v Beskydech. Setkání s vlkem je ale přesto naprostou vzácností. „Pokud se někdo s vlkem setká, má velké štěstí a měl by si tento okamžik spíš užít než z něj mít obavy,“ říká koordinátorka.
Majestátní vlci i plašší rysové jsou v České republice chráněnými tvory. Jen velmi pomalu se do našich krajin vracejí. „V celé republice se vyskytuje jen pár desítek vlků a o něco více rysů. Konkrétně v Jizerkách se podařilo Hnutí Duha ve spolupráci s AOPK ČR vyfotit jednoho rysa na fotopast, pohyb vlků jsme zde již také zaznamenali, ale zatím nepředpokládáme, že se zde usadila celá smečka. Naše první novodobá česká smečka přišla do nedalekého Máchova kraje a od roku 2014 se tu úspěšně rozmnožuje,“ popisuje.
Díky tomu, že víme, kde se vlci vyskytují, můžeme o jejich přítomnosti informovat veřejnost a tím farmáře, kteří by si v takovém případě měli zabezpečit svoje stáda, zejména ovcí a předejít tak budoucím problémům v podobě stržených a zabitých ovcí. Náhrady za případnou škodu v takovém případě hradí stát. Nejen že svojí přítomností v lese mapujeme výskyt velkých šelem, zároveň si také všímáme nelegálních masitých návnad, které mohou být mj. i políčené i na zástřel velkých šelem, což je nezákonné,“ dodává Kristýna.
Do terénu jsme vyrazili s Kristýnou Fridrichovou poblíž Albrechtic v Jizerských horách. „Nejlépe se po pobytových znacích pátrá v zimě,“ vysvětluje nám koordinátorka. Hledají se stopy, kousky srsti, ale také trus. Vzorky se posílají do laboratoře, které poskytnou bližší informace o jedinci. Nález každé stopy se podle Fridrichové rovná euforii. „Samozřejmě z každého nálezu, který potvrdí přítomnost vlka nebo rysa mám obrovskou radost. O to víc, pokud se jedná o novou oblast výskytu,“ sděluje s úsměvem.
Při cestě pokládáme i fotopast. Ty se umisťují na významné křižovatky, jelikož i vlci upřednostňují pro pohyb vyšlapané cesty oproti houštinám a křoví. „Fotopasti se snažíme co nejlépe skrýt před nenechavci, protože i tato zařízení lákají ke krádeži, což se nám bohužel víckrát potvrdilo,“ zakončuje Fridrichová.
Pokud milujete přírodu a také byste se rádi něco dozvěděli o šelmách, anebo se rovnou stali dobrovolníkem, můžete se zúčastnit podzimního semináře Vlčích a Rysích hlídek, který proběhne již 7. až 9. září ve Stráži pod Ralskem. Přihlásit se můžete na stránkách www.selmy.cz. Další možností pro obyvatele Severních Čech je účast v Mařenicích 19.-21. října, příp. si mohou vybrat z dalších seminářů různě po republice.
„Na semináři se lidé dozví jak obecné informace o šelmách, tak o monitorování. Zjistí také, jak rozeznat stopu vlka od psa i proč je důležité tyto tvory chránit,“ informuje koordinátorka dobrovolníků. Aktuálně je v Česku několik desítek aktivních dobrovolníků, kteří se vydávají do terénu a hledají stopy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
