„Žít v centru Prahy? Jestli tu nepodnikáte, tak zbytečné.“ Podobnou větu jsme při psaní tohoto textu slyšeli od řady podnikatelů na Praze 1. Proč působí centrum hlavního města na řadu lidí jako dva stejné póly magnetu, které se odpuzují?
Centrum Prahy je místem hned několika paradoxů. Na jeden z nich upozornili Lidové noviny. Kdo totiž stojí o bydlení v samotném srdci hlavního města, překvapivě dost možná ušetří při nákupu nového bytu. Ten v podobné lokalitě vyjde levněji než starší.
Redakce už koncem loňského roku upozornila na to, že luxusní byt 4+kk v historickém centru Prahy v Dušní ulici stál podle tehdejší nabídky realitního serveru téměř 40 milionů korun, tedy bezmála 255 tisíc korun za metr čtvereční. Byt o stejných dispozicích v nově dokončeném projektu U Obecního dvora, tedy zhruba 300 metrů od prvního místa, vyšel na 23 milionů korun neboli přes 140 tisíc za metr čtvereční.
„Zdánlivý paradox, kdy byty ve starší zástavbě jsou v oblasti Prahy 1 dražší než byty v novostavbách, vzniká tím, že dominantní vliv na cenu nemovitosti má vždy její lokalita, přičemž v nejatraktivnějších částech prvního pražského obvodu jsou novostavby zastoupeny jen minimálně,“ komentuje Prokop Svoboda, managing partner realitní kanceláře Svoboda & Williams.
Mezi tyto oblasti patří staroměstská mikrolokalita v okolí Pařížské, vymezená ulicemi Kaprova, Dlouhá – Kozí a Dvořákovým nábřežím, dále nábřeží mezi Jiráskovým a Mánesovým mostem na obou březích Vltavy a část Malé Strany v okolí parku Kampa a ulice Úvoz. „Pokud by se v některé z nich podařilo realizovat novostavbu splňující i další parametry prémiového projektu, byly by u ní ceny jednotek vyšší než u nemovitostí v původní zástavbě,“ dodává Svoboda.
Podobných příkladů je ale minimum. Jmenovat může projekt Lannova, který se realizoval před téměř 10 lety. Tam se dosažené prodejní ceny už tehdy blížily hranici 200 tisíc korun za metr čtverečný, přestože projekt stojí mimo uvedené nejžádanější lokality. Koupě bytu v této lokalitě je tedy pro běžného smrtelníka nemožná.
Mapa na stránce Prázdné domy ve stávající podobě ukazuje, že pražské centrum stále více postrádá něco podstatného – totiž obyvatele. Prázdné objekty, tedy bytové i nebytové prostory, se ovšem nacházejí po celém městě.
Důvod je víc než jednoduchý. Po sametové revoluci se Praha postupně zařadila mezi nejnavštěvovanější evropská města. Zejména historické centrum těží z turistického ruchu. Za poslední roky se v centru mírně navýšil i počet rezidentů. Z dlouhodobého hlediska ale naopak dochází k poklesu stálých obyvatel. Data Českého statistického úřadu, které zpracoval portál A2larm, ukazují, že klesá zejména podíl rodin s dětmi a počet důchodců. Jinými slovy, dochází k významným proměnám skladby obyvatelstva. Do historického centra se pro jeho atraktivitu stěhují lidé s vyššími příjmy a skupují místní nemovitosti, které často zejí prázdnotou.
V důsledku toho statisticky roste výše příjmů těch obyvatel, kteří se ještě neodstěhovali, a zmenšuje se velikost průměrné místní rodiny. Například na Praze 1 ke konci roku žilo necelých 30 tisíc obyvatel, na Praze 2 zhruba o 20 tisíc více.
„Investiční prázdné byty ničí život ve městě, krachují zde obchody denní spotřeby a z centra je zóna levného alkoholu, nočního randálu a ubytovna Airbnb,“ vysvětluje architekt Tomáš Vích.
Jeden příklad, když před rokem radnice zrušila první stupeň na základní škole na Uhelném trhu odůvodnila to kromě jiného tím, že pro slovy pět místních dětí ve třídě nemá cenu první stupeň držet. „Je to globální problém, poučení můžeme najít v Benátkách nebo v Barceloně, ale i ve Vídni nebo v Mnichově. Důležité je neplést si byty s hotelem, nejsou totiž na krátkodobé ubytování stavěné a kolaudované a často jde o nezákonné podnikání, které je třeba podrobit důsledné kontrole,“ doplňuje Vích, který by v podzimních volbách rád změnil situaci ze zastupitelské lavice na Praze 1, kam hodlá kandidovat za Piráty.
Na první pohled neřešitelná situace s prázdnými byty má podle něho jednoduchý klíč, který se používá v zahraničí. „Pokud jde o prázdné byty, tam se osvědčuje v Evropě jejich vyšší zdanění, lze je identifikovat na základě nízké spotřeby energií. Na to je třeba společná politická vůle, kdy si všichni bez legrace uvědomíme, že město duchů je trvale neudržitelné a že je v našem osobním zájmu ho navrátit normálnímu každodennímu životu. Pokud tedy neprodáme za 20 milionů svůj starý byt a nepostavíme si za to vilu na předměstí, což se aktuálně děje,“ vysvětluje.
Tep historického centra stále méně udávají jeho obyvatelé. Slovo přebral turismus, který jde ruku v ruce například také se zájmem filmařů. Například před rokem měl v Indii premiéru očekávaný bollywoodský trhák s názvem „Jab Harry Met Sejal“, který se v loňském roce natáčel mimo jiné v prostředí pražské Malé Strany.
Obrovskou popularitu, které se film těšil ještě před svým uvedením, dokládá zveřejněný videoklip. Ten měl měsíc po svém uveřejnění na youtube.com více než 31 miliónů zhlédnutí a prakticky celý se odehrává v těch nejkrásnějších lokacích hlavního města. Česká republika a Praha by si jen těžko mohla vybrat pro indický trh lepší a viditelnější reklamu, která bezesporu přiláká do centra další turisty.
Právě turisté do Prahy míří čím dál častěji za už zmíněnými alkoholovými dýchánky, které působí vrásky na čelech nejen zastupitelů, ale především obyvatel centra města.
I z toho důvodu se už v létě pražští strážníci zaměřili na turisty na takzvaných pivních kolech. V organizované akci sledovali zejména konzumaci alkoholu na místech zakázaných vyhláškou. Hlídky strážníků během tří dnů odhalily celkem 11 přestupků, za které rozdaly pokuty ve výši 3400 korun. V porovnání s utracenými částkami za alkohol směšná cifra.
„Problematiku pivních kol v metropoli pochopitelně pečlivě sledujeme. A nejde jen o komplikace, které přináší dopravnímu provozu v historickém centru. Úroveň chování klientů a turistů, kteří si tyto cyklovýlety platí, už dalece přesahuje rámec slušného chování. Kromě obtěžování hlukem a výstřelky v opilosti stal se i případ, kdy v oblasti Letné jeden z účastníků močil z pivního kola za jízdy,“ uvedl už v červenci Libor Hadrava (ANO 2011), radní hlavního města Prahy pro oblast bezpečnosti a prevence kriminality.
Organizované výlety za alkoholem v centru metropole chtějí řešit také radní městské části Prahy 1. Možností však příliš nemají. „Jde zcela jasně o porušování zákonů a vyhlášek, z hlediska právního stavu bohužel nemá Městská část jakoukoliv právní možnost zakazovat tuto činnost. Jestliže někdo má potřebu svou dovolenou v cizině trávit jako jednu velkou návštěvu barů, je samozřejmě jeho věc. Mělo by být ovšem samozřejmostí, že při tom musí ctít zákony dané země,“ shrnul radní Prahy 1 Ivan Solil (ČSSD).
Centrum Prahy v současnosti trpí řadou menších či větších „bolístek“, které se ne zcela daří odstraňovat. Nová politická garnitura, kterou už za pár týdnů určí komunální volby, nebude mít lehkou situaci. Ostatně, samotná zástupci kandidujících subjektů se často shodují na podobné větě v řadě odpovědí. „Řešení? Není úplně jednoduché.“
Foto Jan Luxík
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
