Technologický pokrok čím dál více přibližuje utopický obraz budoucnosti, který může začínat i uvnitř našeho vlastního obýváku. Robotický vysavač čistí podlahy zatímco jsme v práci, v bytě zatopí termostat ovládaný přes mobil, nákupní seznam ohlídá chytrá lednice. Tohle pohodlí ale není bez rizika.
Otočit ovladačem topení nebo zhasnout světlo bez toho, abyste se zvedli z křesla nebo postele? Žádný problém – je tu hlasové ovládání domácnosti jako je Alexa od Amazonu, nebo Google Home.
Vše je spárované s telefonem, připojené na internet a obvykle sjednocené pod jedním účtem, ať už na Google, Facebooku, nebo jinde.
S rozvojem technologií se nutně vkrádá otázka, zda už náhodou nenastala doba, kdy nás orwellovský Velký bratr stále sleduje a vidí.
Prostřednictvím Facebooku, Instagramu, nebo Snapchatu mnoho lidí své kompletní soukromí, plány i zážitky sdílí se světem zcela dobrovolně, naopak ve snaze, aby je vidělo a ocenilo co možná nejvíce lidí.
Souhlasem se smluvními podmínkami uživatelé dávají těmto společnostem možnost s informacemi nakládat dle jejich libosti. Jen málokdo si skutečně důkladně přečte to, jaká oprávnění dává třeba nově instalovaným aplikacím v mobilním telefonu.
Potvrzuje to třeba chyba, jíž se dopustili američtí vojáci, kteří díky fitness aplikaci instalované v jejich mobilech prozradili lokality i půdorysy utajovaných amerických vojenských základen ve světě.
Jiné situace jsou spíše úsměvné, jako například ta z ledna loňského roku, kdy si děvčátko bez vědomí rodičů a vlastně nechtěně objednalo přes hlasové ovládání Alexa domeček pro panenky v hodnotě 160 dolarů.
Když se pak tento příběh vysílal v televizi, hlasatel řekl onu kouzelnou větu „Alexa ordered me a dollhouse“ (Alexa mi koupila domeček pro panenky). V mnoha domácnostech toto stačilo k tomu, aby se o pár dní později u jejich vchodů objevila ta samá hračka. I jejich chytré domácnosti totiž zareagovaly na to, co považovaly za hlasový pokyn.
Dětí se týkala i jiná aféra s chytrými technologiemi ze začátku roku 2017. Panenka Cayla byla s vestavěným reproduktorem a mikrofonem schopna do určité míry sledovat situaci v bytě a pokud by ji někdo „hacknul“ mohl by ji zneužít k tomu, aby dítě zmanipulovala.
V Německu byl proto její prodej zcela zakázán a lidé, kteří už si ji pořídili, dostali doporučení výrobek zcela zničit. Jelikož hračka měla zabudované nezabezpečené bluetooth, případný útočník měl možnost dítě poslouchat i s ním mluvit.
Česká eurokomisařka Věra Jourová – která zodpovídá mimo jiné za ochranu unijních spotřebitelů – to komentovala slovy, že „se obává možných důsledků panenek připojených na internet na dětské soukromí a bezpečnost“.
Podobně například majitelé „smart TV“ společnosti Samsung byli v březnu roku 2017 upozorněni na možnost, že i když je jejich televize „vypnutá“, stále může nahrávat a dále přenášet jejich rozhovory.
Mohl za to program americké CIA nazvaný „Weeping Angel“ (v překladu Plačící anděl, ale též jedna z hlavních záporných postav oblíbeného seriálu Doctor Who, pozn. red).
Tehdy již bývalý ředitel CIA Michael Hayden bránil svou zpravodajskou službu slovy, že „tyto nástroje bychom nepoužili proti Američanům“ a že „tam venku jsou lidé, u kterých chcete, abychom je špehovali“.
Další potenciální nebezpečí pro lidské soukromí představuje nenápadný domácí spotřebič – robotický vysavač od firmy iRobot. Americká společnost zaměřená na robotiku s téměř dvacetiletou praxí na trhu má na svém kontě mimo jiné spolupráci s armádou Spojených států. Vytváří však také několik druhů automatizovaných pomocníků do domácnosti.
Robotický vysavač Roomba během provozu sbírá informace o bytě, denních návycích obyvatel a další informace, které pak odesílá výrobci. Ten se brání, že bez informovaného souhlasu majitelů žádné takové informace dál nepředával. Otázkou ale je, zda jde o souhlas opravdu informovaný.
„Je až hrozivě snadné získat přístup a kontrolu nad chytrými domovy. I díky tomu, že stále existuje mnoho nedostatečně zabezpečených protokolů, které se datují do dávných let, kdy bezpečnost nebyla hlavní prioritou,“ říká Martin Hron, bezpečnostní výzkumník společnosti Avast.
Lidé by podle něj měli věnovat větší pozornost bezpečnosti připojených zařízení a služeb, které ovládají privátní části jejich domovů, a hlavně nepodcenit jejich správnou konfiguraci.
Další slabinou v zabezpečení domácnosti může být router. Podle výzkumu Avastu z června letošního roku téměř 70 % Čechů neaktualizuje firmware svého routeru, do jehož webového rozhraní se přihlásili.
Martin Hron podotýká, že „je to vstupní brána k internetu, která řídí příchozí i odchozí provoz v síti, a propojuje veškerá připojená zařízení, a logicky je tak cílem hackerů, kteří shromažďují citlivé osobní údaje včetně například přihlašovacích údajů k bankovnictví“.
Osobní údaje a další data se stala běžným artiklem na černém trhu. Společnost ISECO.cz, která se specializuje na řešení v oblasti internetové bezpečnosti, uvádí, že v roce 2017 například jen samotné bankovní a karetní údaje měly hodnotu 1 % – 5 % zůstatku účtu (případně až 25 % při větších objemech dat).
Zdravotní údaje o konkrétní osobě mají prý dokonce cenu mezi třemi až pěti tisíci amerických dolarů.
Důkladné zabezpečení by se tedy nemělo týkat jen firem, ale i domácností, které často podceňují i opatření jako je výběr bezpečného hesla.
„Dávejte si tam něco, co si budete pamatovat, ideálně nějakou říkanku, kterou máte rádi a nějaké znaky vyměňte za čísla a za speciální znaky typu hvězdička, křížek a podobně,“ říká expertka společnosti ISECO Eva Neduchal.
Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
