Bez větší pozornosti prošla českým parlamentem novela zákona o ochranných známkách. Její součástí je i mnohem stručnější paragraf o ochraně know-how a obchodního tajemství. Vedlejším efektem by mohl být i způsob, jak hrozbou vysokých pokut zkomplikovat práci zejména investigativním novinářům.
Právě před rizikem zneužití varoval při své letošní návštěvě Prahy prezident Evropské federace novinářů Mogens Blicher Bjerrregård.
„Je tu riziko, že se to obrátí proti investigativním novinářům, protože směrnice počítá s možností vysokých pokut za vyzrazení obchodního tajemství. Například v Lucembursku, kde podobný zákon už nějaký čas platí, museli investigativní novináři, respektive jejich vydavatelství, za informace zveřejněné v jejich zjištění pokutu zaplatit,” řekl Bjerrregård.
„Změna zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví spočívá v zavedení možnosti domáhat se soudní cestou odpovídající náhrady škody, která byla vlastníkům způsobena neoprávněným získáním, využitím nebo zpřístupněním jejich obchodního tajemství,“ potvrzuje tiskový mluvčí ministerstva průmyslu Milan Řepka.
Možné zneužití takového paragrafu proti novinářské práci předjímá i důvodová zpráva evropské směrnice o „ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním“.
„Ačkoliv tato směrnice stanoví opatření a prostředky nápravy, které mohou bránit zpřístupnění informací s cílem chránit důvěrnost obchodního tajemství, je důležité, aby tato opatření a prostředky nápravy neomezovaly výkon práva na svobodu projevu a informací, které zahrnuje svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků (…) zejména v souvislosti s investigativní žurnalistikou a ochranou novinářských zdrojů,” píše se doslova v textu směrnice, která se do českého právního řádu nyní dostala právě prostřednictvím novely zákona o ochranných známkách.
„Jenže národní parlamenty znění směrnice mohou upravit a dotvořit,“ upozorňuje Bjerrregård.
Do českého návrhu se teze o novinářské práci a ochraně svobody slova nepromítly.
Už v době, kdy směrnice v Evropském parlamentu prošla, na možná rizika upozornila ve svém článku na webu Právní prostor právnička Monika Forejtová, vedoucí Katedry ústavního a evropského práva univerzity v Plzni
„Je otázkou, jak si národní legislativa s mírou ochrany obchodního tajemství na jedné straně a ochranou práva na informace prostřednictvím investigativní žurnalistiky poradí,“ napsala.
Podle experta na mediální právo (a spolupracovníka redakce HlídacíPes.org) Aleše Rozehnala by však tuzemské novináře nově schválený paragraf neměl znervózňovat.
„Při porušení obchodního tajemství je tam možnost negatorní žaloby a případná povinnost hradit peněžité vyrovnání,“ říká Rozehnal. Podle jeho výkladu by to však mělo probíhat v podobném režimu jaký má dnes ochrana soukromí u fyzických osob. „Obdobně bylo obchodní tajemství chráněno i dosud, byť chyběla výslovná právní úprava.“
„Právnické osoby žádné soukromí nemají, ale mohou mít obchodní tajemství. Jeho výslovná právní úprava dosud chyběla. Platí, že zásah médií do soukromí osob je nepřípustný a stejně tak nebude přípustný zásah do obchodního tajemství právnických osob. Výjimky budou u obou kategorií v případě zveřejnění ve veřejném zájmu, respektive u osob zvýšeného zájmu veřejnosti,“ dodává Rozehnal s tím, že pro práci novinářů v Česku by se proto nic měnit nemělo.
Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
