Zvyšování minimální mzdy je jedním z oblíbených ekonomických nástrojů zvláště levicových stran. Ty tvrdí, že zvýšení mzdy povede ke zvýšení útrat a tím že dojde ke stimulaci ekonomiky. Naproti tomu kritici tvrdí, že zvýšení minimální mzdy vede ke zvýšení nezaměstnanosti i cen. Studie, vycházející ze zkoumání 7 zemí střední a východní Evropy a Dánska, kterou Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) vypracovalo ve spolupráci s Lithuanian free market institute a dalšími mezinárodními organizacemi ukazuje, že pravdu někdy mají obě strany.
Hodně totiž záleží na konkrétní ekonomické situaci a předchozí úrovni minimální mzdy. V určitých situacích nemá zvýšení minimální mzdy žádné negativní dopady a dojde tak ke zlepšení životní úrovně části populace. Naopak pokud je minimální mzda příliš vysoká (obvykle se udává nad 40 % průměrné mzdy), tak dojde k tomu, že se jednak zvýší nezaměstnanost, protože některé zaměstnance se již nevyplatí zaměstnávat, a navíc dochází k demotivaci lepších zaměstnanců, kteří vidí, že jejich výkony nejsou patřičně oceněny. Také může dojít ke zvýšení spotřebitelských cen. Navíc naše data ukazují, že pokud roste minimální mzda rychleji než mzda průměrná, tak dochází ke zvyšování nezaměstnanosti.
Jedním ze zajímavých zjištění je fakt, že smysluplná může být stratifikace minimální mzdy podle oborů, podle věku nebo podle regionu. Například je možné zavést sníženou výši minimální mzdy pro absolventy škol bez praxe, nebo třeba plošně v deprimovaných regionech. „Tak se například snaží bojovat s nezaměstnaností mladých v některých západních zemích. Na druhou stranu může stratifikace mít i negativní výsledky, takže je třeba velké opatrnosti“ říká Pavel Peterka, analytik Centra ekonomických a tržních analýz, který na studii participoval.
Bohužel ve většině evropských států není zvyšování mzdy svázáno žádnými ekonomickými parametry a je pouze politickou otázkou, to ostatně platí i u nás, kde minimální mzdu stanovuje vláda obvykle po vyjednávání v tripartitě. „Určitě by bylo rozumné navazovat zvyšování minimální mzdy na ekonomické ukazatele a zabránit tak tomu, aby se toto zvyšování stalo pouhým prostředkem politického boje o to, kdo to s voliči v zaměstnaneckém poměru myslí lépe,“ vysvětluje Michal Hejl, anaytik CETA a další z autorů studie.
Možná nejdůležitějším závěrem je však upozornění na důkladnou analýzu místních podmínek. Jak trh zareaguje na zvýšení minimální mzdy totiž záleží na úrovni konkurence, nezaměstnanosti, daňového systému, regulace trhu práce a mnoha dalších faktorech. Rozhodně nelze dogmaticky tvrdit, že zvýšení minimální mzdy má vždy pozitivní (nebo negativní) dopady. Politici by proto měli před tím, než se rozhodnou mzdu zvýšit, podrobně zkoumat stávající ekonomickou situaci své země a o (ne)zvýšení rozhodnout na základě dat.
Celá studie je dostupná v anglickém jazyce zde: https://goo.gl/HRm5k1
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
