Martin Krňávek má od nedávna jako ředitel na starosti dvě SeneCura SeniorCentra, a to v Modřicích a v Šanově na jižní Moravě. Co si myslí o institucionální péči o seniory, jak se podle něj v průběhu let mění a jak konkrétně vypadá v domovech sítě SeneCura? Zeptali jsme se.
Populace stárne a péče o seniory se tak stává jednou z největších výzev všech evropských sociálních systémů. Jaké největší mezery má podle vás ten český?
Jako velký nedostatek vnímám dostupnost pobytových sociálních služeb pro seniory obecně. V okamžiku náhlé změny zdravotního stavu člena rodiny v seniorském věku je to téměř neřešitelná situace. Jak říkáte, délka života populace se prodlužuje, počet osob trpící různými formami demencí se zvyšuje. Dle odhadů bude v roce 2030 potřeba 80 000 lůžek. Dnes je kapacita lůžek v pobytových sociálních službách okolo 50 tis. Na základě toho by se měl přizpůsobit systém sociálních služeb.
My tento trend v našich SeniorCentrech vnímáme velice intenzivně a reagujeme na něj v několika rovinách. Neustále se snažíme navyšovat kapacity v domovech se zvláštním režimem, což úzce souvisí i s přípravou adekvátních prostor pro pobyt osob s demencí, materiálním vybavením domovů a s odbornou přípravou personálu v oblasti přímé péče. SeneCura je také zapojena do prvního PPP projektu v sociálních službách v České republice. Konkrétně to znamená, že pro Kraj Vysočina postavíme v Humpolci domov pro seniory, který následně budeme i provozovat, vlastníkem zařízení ale zůstane kraj.
Jak se podle vás, jestli vůbec, v posledních letech mění přístup veřejnosti k institucionální péči o seniory? Je v tomto směru patrný nějaký trend?
V sociálních službách se pohybuji spoustu let a jsem přesvědčený, že dochází k velké změně v pohledu veřejnosti na péči o seniory v pobytových zařízeních. Zároveň vnímám výrazný progres v kvalitě poskytovaných služeb napříč Českou republikou, a to v poměrně krátké době.
Tento pozitivní posun nastal zejména díky politice „otevřených dveří“. Například u nás spolupracujeme s dětmi od mateřských škol i se studenty základních, středních a vysokých škol, kteří přichází do kontaktu s našimi klienty, organizujeme dny otevřených dveří a další aktivity tak, abychom ukázali široké veřejnosti, jak to u nás chodí. Díky tomuto přístupu se nám daří popírat zažité předsudky z dřívějších dob.
V poslední době se hodně mluví o tzv. sendvičové generaci, tedy generaci dnešních čtyřicátníků až šedesátníků, která se současně stará o své nesamostatné děti a staré rodiče. Vnímáte vzrůstající poptávku těchto lidí po službách domovů pro seniory?
Vzrůstající poptávku této skupiny v současné době až tak nevnímám. Jedná se spíše o ojedinělé případy. Nicméně je zřejmé, že rodiny, které budou chtít zajistit svému blízkému pobytové zařízení pro seniory, se v této situaci budou nacházet stále častěji, jelikož je trendem mít děti i v pozdějším věku. V současné době se s věkovým průměrem klientů v obou SeniorCentrech pohybujeme okolo 85 let, jejich děti a další rodinní příslušníci jsou pak ve věku 60 let a více.
Jaká je nyní situace, co se týče počtu a obsazenosti domovů pro seniory v České republice?
Aktuálně je v registru sociálních služeb 530 domovů pro seniory a 340 domovů se zvláštním režimem. Celková kapacita lůžek se pohybuje kolem 55 tisíc. MPSV vydává statistiky každé dva roky, včetně uveřejnění počtu seniorů, kteří se svou žádostí o umístění v domově pro seniory neuspěli – v roce 2016 jich bylo celkem 65 764. V současné době přináší řešení převážně soukromí poskytovatelé. Díky převisu poptávky nad nabídkou vznikají i různá zařízení, která nejsou registrovaná, a ta velmi často poskytují spornou kvalitu poskytované péče. Na to je potřeba si dávat pozor.
V minulosti bývalo běžné, že se mladí starali o své staré rodiče doma a domovy pro seniory byly často vnímány negativně. Bojujete i ve vašich SeniorCentrech s takovými předsudky?
Ano, historicky byl tento model zcela běžný. Z dlouhodobého hlediska ale dochází k velkým změnám ve společnosti a v současné době je toto vnímání ve většině případů minulostí.
Přesto, když se nyní občas setkáme s předsudky zájemců o naše služby, není složité přesvědčit je o opaku. Komunikaci s nimi i s jejich rodinnými příslušníky se věnujeme velmi intenzivně. Díky tomuto přístupu je poměrně snadné jakékoliv případné předsudky odbourat.
Máte v SeneCura SeniorCentrech volné kapacity, nebo bojujete s převisem poptávky? Jak u vás funguje přijímání nových klientů?
S 1776 lůžky jsme největší soukromý provozovatel pobytových sociálních služeb. Zaměstnáváme 978 zaměstnanců. Vzhledem k velkému zájmu o naše služby dochází k rozšiřování sítě SeniorCenter a navyšování kapacity tak, abychom uspokojili maximální počet zájemců. Proces přijímání nových klientů vidím ve dvou úrovních. Jedna úroveň je zákon o sociálních službách, který přesně stanovuje jednotlivé kroky. Druhá úroveň je pak osobní a citlivý přístup ke klientovi, jelikož přestěhování do pobytového zařízení je pro klienta vždy obrovská změna v životě.
Žadatele vždy osobně seznámíme s poskytovanou péčí, možností ubytování, nabízenými službami a možnostmi aktivního trávení volného času. Samozřejmostí u nás je návštěva probíhajících aktivit, prohlídka pokoje, případně celého zařízení. Společným cílem je, aby naši klienti prožili pobyt u nás v zařízení důstojně a spokojeně.
Na jakém principu funguje péče o seniory v domovech SeneCura? Je něco, v čem se zásadně liší od jiných domovů a co považujete za vaši přednost?
Přinášíme unikátní a inovativní koncept péče, převzatý od mateřské společnosti SeneCura, vyvíjený více než 20 let. Vlastní zdravotní metodiky zastřešuje a postupy schvaluje mezinárodní zdravotní ředitel na základě nejnovějších poznatků z oblasti medicíny. Je pro nás důležité, aby naše činnost byla vždy aktuální a současně abychom mohli předávat naše znalosti z praxe do výzkumu. SeneCura má vynikající kompetence také v oblasti péče o lidi s demencí. V roce 2010 bylo sociální centrum SeneCura Grafenwörth v Rakousku pro svou vynikající koncepci péče o osoby s demencí certifikováno organizací Validation Training Institute, a to teprve jako druhé takové zařízení na světě. Naší největší výhodou je tedy know-how sdílené v rámci celé Evropy.
Se seniory jste v téměř denním kontaktu. Co jim podle vás nejvíce schází a co je nejvíc trápí? Myslíte, že institucionální péče v českých podmínkách je schopna jim s jejich problémy opravdu pomáhat?
To není snadné definovat. Velmi silně vnímám velký vliv osobnosti jednotlivých klientů a hlavně to, jakým způsobem svůj život prožili. Nicméně společným jmenovatelem je změna prostředí. Ve spoustě případů klienti mění svůj domov po desítkách let prožitých na jednom místě. Tuto změnu se jim snažíme zpříjemnit co nejvíce to jde.
Zároveň jsem přesvědčený, že největší hodnotou života pro člověka je rodina, láska a společenský kontakt. Naše SeniorCentra zprostředkovávají kontakt mezi klientem a společenským prostředí v rámci aktivizačních činností. Pro klienty pořádáme zajímavé programy, zveme k nám zajímavé hosty, spolupracujeme s MŠ a ZŠ, nebo například jezdíme s klienty do divadel, muzeí apod. Kontakt s rodinou dokážeme velmi dobře podpořit, ale bohužel nikdy ne nahradit. K maximálnímu kontaktu s rodinou či přáteli našich klientů jsou využívány speciální programy pro podporu společenského života. V našich silách je vytvářet podmínky pro rodinná setkávání, nicméně jaké jsou rodinné vztahy našich klientů a jejich blízkých, to ovlivnit nemůžeme.
Slogan skupiny SeneCura zní „Život pokračuje s námi“. Jaké aktivity nebo programy klientům nabízíte, aby jejich život v domově skutečně pokračoval dál?
Pobyt v zařízeních pro seniory není jen o kvalitě poskytované péče, ale především o kvalitě života jako takového. Člověka s jeho individualitou, přáními a potřebami stavíme do středu našeho zájmu. Vynakládáme veškeré úsilí, aby se klienti v našich SeniorCentrech cítili jako doma. Domovy SeneCura nabízejí unikátní programy, které našim klientům přinášejí radost a vědomí, že příchodem do domova život nekončí. Jako příklad mohu uvést výměnné pobyty, kdy klientům umožňujeme trávit dovolenou v jiném SeniorCentru v ČR, než v jakém celoročně bydlí. Klienti z Havířova si tak mohou zajet na jižní Moravu a naopak. Našim klientům také každoročně plníme jejich přání, pokud je to samozřejmě v lidských silách. Specifikem také je, že jsou u nás vždy vítána zvířátka. Klienti se tak nemusí loučit se svými mazlíčky, které měli doma. Takových programů máme více, nechceme usnout na vavřínech, a tak se snažíme přijít vždy s něčím dalším.
Máte ideální představu, jak a kde byste chtěl své stáří strávit vy?
Ideální představu mám a věřím, že až nadejde ten čas, tak se naplní. Velmi rád bych strávil své stáří aktivně v blízkosti mých dětí, celé rodiny a přátel v prostředí domova tak, abych měl možnost prožívat svůj život znovu, prostřednictvím vzpomínek se svými blízkými.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
