Z rozpočtu Diplomatického servisu by se měla hradit především údržba a oprava historických budov, které Česko pronajímá zahraničních velvyslanectvím. Místo toho příspěvková organizace ministerstva zahraničí desítkami milionů korun dotuje mzdy pro 140 lidí pracujících pro Černínský palác.
Na problém upozornil audit (protokol o veřejnosprávní kontrole) z konce letošního května.
Agentura práce Diplomatického servisu (APDS) vznikla již v roce 2009, v posledních letech se ale praxe ze zaměstnávání lidí na servisních pozicích (jako jsou řidiči, údržbáři či kuchaři) výrazně rozšířila.
Přes Diplomatický servis jsou díky uzavřeným dodatkům k rámcové smlouvě zaměstnáváni i lidé vyjíždějící na zahraniční mise, administrativní síly i ministerští poradci.
V součtu nejde ve výdajích na ně o malé peníze. Jen v letošním roce šlo na mzdy a povinné odvody za lidi pracující prostřednictvím APDS 100 milionů korun. Diplomatický servis dodal 60 milionů ročně, MZV přidalo 40 milionů.
„Tuto částku potvrdit nemůžeme,“ reaguje mluvčí MZV Michaela Lagronová.
Potvrzují ji ale oficiální dokumenty, do nichž mohl HlídacíPes.org nahlédnout. Zatímco ministerstvo zahraničí poskytlo letos Diplomatickému servisu příspěvek ve výši 40 milionů, opačným směrem prostřednictvím mezd putovalo 70,2 milionu. Rozdíl ve prospěch ministerstva tedy činí 30,2 milionu korun.
Předchozí bilanci znázorňuje tato tabulka:
Zdroj: Protokol o veřejnosprávní kontrole MZV v příspěvkové organizaci Diplomatický servis
Podle návrhu rozpočtu na rok 2019 to má být ještě více, náklady Diplomatického servisu (DS) na mzdy agenturních zaměstnanců mají být 70,915 milionu, příspěvek na činnost DS má být ale už jen 25 milionů.
Problém může být i v tom, že si Diplomatický servis do daňových nákladů dává i mzdy za zaměstnance, kteří pro tohoto zaměstnavatele vůbec nepracují, a uměle tak snižuje svůj daňový základ.
Na odliv peněz z rozpočtu si v srpnu oficiálním dopisem postěžoval u ředitelky finančního odboru MZV i nově jmenovaný ředitel DS Martin Pohl.
Žádá v něm o přehodnocení požadovaných výdajů DS na zajištění servisních potřeb pro MZV s tím, že tímto tempem bude rezervní fond vyčerpán v roce 2020.
„Vytvořené zdroje rezervního fondu podle našeho názoru měly napomoci Diplomatickému servisu zlepšit podfinancovaný stav nemovitostí pronajatých zastupitelským úřadům cizích zemí. Stav mnoha pronajímaných nemovitostí není uspokojivý a bývá často předmětem kritiky právě od zastupitelských úřadů,“ napsal Pohl.
Na rezervním fondu měl DS na konci roku 2017 celkem 85 milionů korun.
I při výnosech blížících se 180 milionům činily v roce 2017 výdaje na hlavní činnost, jíž má být údržba a opravy majetku, jen 15 milionů korun (příjem z nájmů činil přitom cca 95 milionů korun).
O rok dříve šlo na údržbu a opravy nemovitostí necelých 21 milionů (při celkových výnosech 196 milionů).
Diplomatický servis je bohatá organizace se zaručenými příjmy z pronájmů lukrativních budov, v nichž většinou sídlí zahraniční ambasády.
Kromě toho dostává i zmíněný příspěvek od svého zřizovatele – ministerstva zahraničí. Více peněz ale z DS do Černínského paláce putuje zpět. Ministerstvo díky tomu získává zaměstnance mimo tabulková místa i mimo režim služebního zákona.
„Prostřednictvím APDS je k datu 25. září 2018 zaměstnáno celkem 138 agenturních zaměstnanců, aktuální stav kmenových zaměstnanců MZV je 1931,“ shrnuje mluvčí MZV Michaela Lagronová.
Ujišťuje ale, že žádný z agenturních zaměstnanců nevykonává správní činnost, a nelze proto na tento způsob práce pohlížet jako na obcházení systému zaměstnávání ve státní správě.
„Pracovníci Diplomatického servisu jsou využíváni dle potřeby, u většiny pracovníků se jedná o dočasný kontrakt s různou délkou trvání, intenzita jejich využívání je závislá na řadě faktorů v souvislosti s plněním nových úkolů,“ říká Lagronová.
V rámci auditu Diplomatického servisu přitom sama ministerská inspekce píše opak.
V zjištění (číslo 23) kontroloři napsali, že „z přehledu zařazení tzv. agenturních zaměstnanců DS na MZV vyplývá, že v rozporu se zněním rámcové smlouvy mezi MZV a DS a jejích tří dodatků působí tito zaměstnanci na dalších útvarech MZV, aniž by tato skutečnost byla smluvně upravena“.
Jedná se celkem o 27 lidí v útvarech MZV – v bezpečnostním odboru, finančním odboru, odboru aplikací a informačních služeb, odboru kybernetické bezpečnosti, rozvojové spolupráce a dalších.
Zdroj: Protokol o veřejnosprávní kontrole MZV v příspěvkové organizaci Diplomatický servis
„Diplomatický servis neovlivnil zařazení agenturních pracovníků, ti jsou zařazováni dle pokynů MZV,“ reagoval v oficiální námitce k obsahu kontroly tehdejší ředitel DS Ladislav Škeřík.
Žádné další ministerstvo zaměstnance prostřednictvím agentury práce ale pro své potřeby – podle dostupných informací – nevyužívá.
„Nevíme o tom, že agenturní zaměstnance využívala i jiná ministerstva,“ říká za ministerstvo financí mluvčí Filip Běhal. Podle ministerstva, které obecně řeší počet tabulkových míst ve státní správě, mohou jiná ministerstva zaměstnávat agenturní pracovníky, ale jen na pozicích servisního charakteru nebo na konzultační a poradenské služby.
„Tyto kapacity mohou udělat nějakou práci pro stát, ale nelze je považovat za zaměstnance státu, respektive za nějaká trvalá místa úředníků zaměstnaných „bokem“,“ říká Běhal.
Na dotaz HlídacíPes.org ministerstvo zahraničí popřelo, že by zaměstnanci APDS pracovali na stejných pozicích jako běžní zaměstnanci MZV.
Zdroje HlídacíPes.org jak na ministerstvu zahraničí, tak v Diplomatickém servisu ale říkají něco jiného.
Shodují se, že zaměstnat v Černínském paláci někoho přes APDS je velmi snadné. Agenturní zaměstnanec nemusí skládat úřednické zkoušky, neprochází výběrovým řízením, výši jeho odměny určuje šéf příslušného odboru a obvykle značně převyšuje možnosti tabulkových platů státních zaměstnanců.
„Nastoupila jsem do pracovního poměru na MZV do desáté platové třídy, kde mi byl přiznán plat 21 840,-Kč. Byla jsem velmi ráda, že mohu pracovat na tak prestižním pracovišti, i když peněz není mnoho, ale do budoucna se to zlepší,“ říká zaměstnankyně, která je na MZV ve služebním poměru.
Na redakci HlídacíPes.org se před časem obrátila právě s informací o rozdílu mezi mzdou agenturní pracovnice a svým platem. Její identitu redakce zná.
„Na stejnou práci pak ale nastoupila jiná zaměstnankyně, jako agenturní pracovník Diplomatického servisu a nástupní mzdu má 35 000 Kč plus osobní příplatek ve výši pět tisíc,“ říká.
To odpovídá i statistickému výpočtu. Při zhruba 140 zaměstnancích a nákladech 100 milionů odpovídá mzda (bez odvodů zaměstnavatele) v průměru 40 tisícům hrubého – včetně například lidí zaměstnaných přes APDS jako údržbáři či řidiči.
Rozdíl mezi finančním ohodnocením je ale podle mluvčí Lagronové přirozený. „Finanční ohodnocení zaměstnanců APDS a MZV nelze porovnávat, neboť zaměstnanci MZV jsou odměňováni platem, který je stanoven právními předpisy, na rozdíl od zaměstnanců APDS, kteří jsou odměňováni smluvní mzdou,“ vysvětluje.
Tento text byl původně publikován na portále Hlídací pes.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
