Ukrajinský parlament v pondělí po vzrušené debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů. Opatření vstoupí v platnost ve středu v 8:00 SEČ a potrvá do 27. prosince. Má platit v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.
Válečným stavem Ukrajina reaguje na incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků. Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok.
Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války. "Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně," citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.
Původní návrh, který vypracovala ukrajinská bezpečnostní rada, počítal s válečným stavem po dobu 60 dnů, což je maximální hranice povolená zákonem. Prezident se ale rozhodl délku mimořádného opatření zkrátit na polovinu, aby válečný stav nekolidoval se zahájením kampaně k prezidentským volbám. Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném ukončení válečného stavu.
Ukrajinská opozice Porošenka podezírala, že vyhlášením válečného stavu chce volby odložit, protože podle průzkumu nemá příliš nadějí na vítězství. Právě v reakci na tyto výtky prezident zkrátil platnost výnosu.
O kerčském incidentu dnes na mimořádné schůzi jednala Rada bezpečnosti OSN. Rusko navrhlo zařadit na program schůze "porušování ruských hranic", což ale západní státy odmítly. Rada bezpečnosti pak zahájila debatu o kerčském incidentu podle návrhu, který prostřednictvím USA předložil Kyjev. Rada bezpečnosti nemohla dospět k jednotnému názoru, protože Rusko má právo veta, stejně jako USA, Francie a Británie, které podporují Ukrajinu.
Donaldu Trumpovi se nelíbí, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou. Americký prezident to dnes řekl novinářům v Bílém domě a ujistil, že na řešení pracuje spolu s evropskými politiky. "Každopádně se nám nelíbí, co se děje. Doufáme, že se to srovná," komentoval situaci.
Rusko v Kerčském průlivu otevřeně a přímým způsobem použilo vojenskou sílu vůči ukrajinským plavidlům. Po mimořádném jednání velvyslanců aliančních zemí se zástupci Ukrajiny to v centrále NATO v Bruselu řekl novinářům generální tajemník organizace Jens Stoltenberg. Upozornil, že pokračující ruská militarizace Krymu a Černého a Azovského moře dál ohrožuje ukrajinskou nezávislost a podkopává stabilitu v širším regionu.
Británie označila ruské chování v Kerčském průlivu za "akt agrese" a důkaz destabilizujícího chování Moskvy v regionu. Německá kancléřka Angela Merkelová o krizové situaci hovořila telefonicky s Porošenkem. Řekla mu, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo. "Vyjádřila znepokojení nad eskalací ruské ozbrojené agrese," uvádí web prezidenta Porošenka ve zprávě o telefonátu.
Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit. "Pro nás je důležité, aby obě strany deeskalovaly situaci a upustily od porušování mezinárodního práva," podotkl Petříček.
