Zdraví, skvělá kondice, krása, vitalita. Hodnoty, po kterých toužíme všichni. Čteme „zaručené“ rady a návody, které mají společného jmenovatele - zdravý životní styl. Co ale konkrétně obnáší? Tomu se věnuje výživový poradce Radim Šupka ze společnosti Žij-zdravě.cz.
Bezpochyby se velmi často v rozhovorech se svými kamarádkami nebo kolegy setkáváte s názorem, že za jejich ‚kila navíc‘ může genetika nebo hormony. Pojďme si tedy zkusit přiblížit, které hormony a jakým způsobem ovlivňují náš metabolismus.
Naše hormony skutečně řídí mnoho mechanismů a dějů v našem organismu a je pro nás tedy velmi důležité, aby všechny hormony byly v rovnováze. V případě, že nám hladina některého z hormonů poklesne, spustí se činnost endokrinních žláz a uvolněné hormony pak putují krevním oběhem tam, kde je jich potřeba, kde splní svoji funkci a spustí tělesné procesy jako je například hlad, tvorba svalů nebo ukládání tuků. A je potřeba si uvědomit, že i naše tuková tkáň je velká endokrinní žláza, která vylučuje při látkové výměně řadu hormonů, jako je například leptin.
Mezi nejdůležitější hormony, které ovlivňují náš metabolismus, patří inzulin, glukagon, hormony štítné žlázy, DHEA, kortizol, růstový hormon, leptin a ghrelin, adrenalin, noadrenalin, pohlavní hormony estrogen, progesteron a testosteron.
Nyní se vám pokusíme v krátkosti vysvětlit, za co jsou některé z výše uvedených hormonů vlastně zodpovědné a co nám mohou ve vztahu k našemu metabolismu a váze způsobit.
Inzulin je velmi významný hormon, který hraje velmi důležitou roli s obezitou. O inzulinu slyšel určitě každý v souvislosti s Diabetem I. či II. typu, který je téměř pokaždé doprovázen nadváhou se současnou rezistencí na inzulin.
V případě, že konzumujete stravu s vyšším podílem jednoduchých sacharidů (vysokým glykemickým indexem - bílé pečivo, sladké nápoje, fast food, bílá rýže, brambory nebo sladkosti), zvyšuje se také výrazně hladina krevního cukru, na což reaguje slinivka břišní produkcí inzulinu, který je takovým klíčem k buňkám a otevírá buňky v těle lačnící po energii = glukóze, nebo-li krevním cukru.
Ač je naše tělo velmi moudré, nikdy neví, kolik sacharidů vlastně hodláme přijmout. Tak se může stát, že to s inzulínem jednoduše přežene, vyprodukuje ho přespříliš a sníží hladinu krevního cukru nebezpečně nízko (pod normální hranici). Cítíme pak únavu a máme hlad, respektive chuť na sladké!
Posléze tedy získává žezlo glukagon, hormon, který je antagonistou inzulínu, to znamená, hladinu krevního cukru naopak zvyšuje (zvyšuje také lipolýzu - uvolňování tuků). Jedná se o obranný mechanismus těla. Pokud však tělo vysokou hladinu krevního cukru reguluje dnes a denně, to vše se pak brzy odráží na naší životní energii, stejně tak zdravotním stavu.
Ale inzulin neovlivňuje pouze glykemii (hladinu cukru v krvi), ale také podporuje ukládání tuku a tlumí jeho spalování. Mají-li všechny buňky v těle dostatek paliva (glukózy), tak inzulín uloží všechny přebytečné kalorie do tuku. Je-li poté inzulin pořád v krvi, zabraňuje, aby si naše tělo sáhlo do zásob energie z tuků. Působí tedy jako takový hlídač, který hlídá zásoby sacharidů, bílkovin a tuků v těle.
Štítná žláza je asi nejznámější endokrinní žlázou, na kterou právě mnozí svádějí svoji obezitu. Je pravdou, že zvýšená činnost štítné žlázy zrychluje náš metabolismus, což způsobí hubnutí i přes velký příjem potravy. Naopak snížená činnost štítné žlázy zpomaluje náš metabolismus. Mohou se pak dostavovat časté pocity únavy, spavosti, zimomřivost a také i zvýšení hmotnosti. Hormony štítné žlázy mají v těle mnoho funkcí. Nejen to, jakou rychlostí naše tělo spaluje kalorie, ale také ovlivňuje srdeční činnost, celkový růst, plodnost, trávení, respektive působí téměř na všechny tkáně.
Hormony štítné žlázy (T4 - tyroxin, T3 - trijodthyronin) tedy ovlivňují rychlost našeho metabolismu a množství našeho cholesterolu. Mohou také za takzvaný ‚jojo efekt‘, se kterým se určitě setkal každý, kdo někdy držel nějakou dietu. Protože při sníženém příjmu potravy dochází i k nižší produkci těchto hormonů a tím zpomalení našeho metabolismu. Právě tento mechanismus, takzvaný ‚šetrný gen‘, nám pomohl historicky přežít období nedostatku potravy a dnes působí právě při dietách.
Mimo častých diet mohou za nerovnováhu produkce hormonů štítné žlázy například tyto faktory: dědičnost, stres, menopauza, nedostatek vitamínů nebo třeba těhotenství, ale je jich samozřejmě více. Máte-li tedy podezření na skutečné problémy se štítnou žlázou - jste zimomřiví, unavení, máte suchou kůži, nepotíte se, nebo naopak vám buší srdce, máte mírně zvýšenou teplotu, je vám horko - tak je potřeba vyhledat endokrinologa a nechat si udělat krevní rozbor.
V této první části jste měli možnost nahlédnout do toho, jak fungují některé hormony v našem těle a jak ovlivňují náš metabolismus a tím i naši váhu. Ačkoli si tedy mnozí z vás myslí, že jejich kila navíc jsou způsobena geneticky, není tomu tak vždy a někdy je na vině pouze hormonální nerovnováha způsobená špatným životním stylem a špatnými stravovacími návyky.
Chcete-li tedy skutečně zhubnout, nedržte diety a nevěřte žádným zázračným přípravkům, efekt bude stejně vždy pouze krátkodobý! Chcete-li skutečně zhubnout, využijte služeb odborníků a změňte svůj životní styl pod jejich dohledem.
Příště vám přiblížíme další hormony - takzvaný ‚hormon mládí‘ DHEA, ‚hladový hormon‘ ghrelin a leptin a opět budete bezpochyby překvapeni, co vše lze správnou výživou v našem těle ovlivnit.
Za tým společnosti Žij-zdravě.cz, s.r.o.
Radim Šupka
výživový poradce
Žij-zdravě.cz, s.r.o.
Na Sadech 2013/9
370 01 České Budějovice
www.zij-zdrave.cz
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
