Pravděpodobnost střetu se zvěří se zvyšuje večer mezi 20 hodinou a půlnocí a dále mezi 5 až 9 hodinou ráno. Nejvyšší výskyt můžeme očekávat na delších rovných, neoplocených úsecích silnic vyšších tříd vedoucích lesem. Vhodná kombinace technických opatření a dopravního značení může pomoci.
Z rozboru dopravních nehod šetřených Policií ČR vyplynulo, že v období let 2001 – 2017 se počet střetů se zvěří každoročně zvyšuje. Trend přetrvává i v letošním roce. Za prvních 11 měsíců letošního roku jen v Libereckém kraji přibylo 111 dopravních nehod, kde můžeme za viníka označit zvěř. Z policejních záznamů je patrné, že kritické situace nastávají mimo obec. Společným jmenovatelem skoro všech popsaných nehodových dějů je také snížená viditelnosti, případně svítání, soumrak, či noční doba.
„Většina šetřených nehod střetu vozidla se zvěří, nastala za snížené viditelnosti nebo v nočních dobách. Zde je z technického hlediska možné doporučit vykácení náletových dřevin v rizikových úsecích a aplikace pachových ohradníků podél krajnice. K pachovým ohradníkům je možné i použití moderních solárních pulzních ultrazvukové odpuzovače nebo aplikace optických plašičů zvěře. Zlepšit situaci určitě pomůže varování řidiče vhodným dopravním značením“ uvádí znalec dopravy Ing. Miroslav Tesař
Jak je to s migrující zvěří? U většiny dopravních nehod na území ČR, tedy střetů se srncem či divokým prasetem se nejedná o migraci, která bývá dlouhá a liniová jako u jelena, losa či medvěda, ale o krátké přesuny za účelem získání potravy, vody nebo úkrytu. Přechody zvěře přes silnici se tak často opakují.
Úprava chování řidiče? Ano ale jak? „Za viníka nehod často a nevhodně označujeme samotnou zvěř. Nelze očekávat, že se zvěř poučí. Tedy v případě, že střet přežije! Preventivními opatřeními musíme tedy mimo technickou způsobilost komunikací mířit také na řidiče a ovlivňovat jeho chování a předvídání zejména v rizikových místech“ uvádí Stanislava Jakešová, dopravní odborník za Tým silniční bezpečnosti.
Rizikové jsou zejména delší rovné neoplocené úseky silnic vyšších tříd, které vedou lesem nebo mezi poli a pozor i na místa, kde se nachází zdroj vody, tedy u řek a rybníků. Příkladem v Libereckém kraji mohou být úseky silnic II/268 na trase Mimoň – Ralsko, I/38 Zahrádky – Bezděz, I/9 Dubá – Jestřebí, nebo I/15 Stvolínky – Kravaře.
Se zvyšujícím se počtem nehod se vedou diskuse o přibývajících počtech zvěře. Ze statistik let 2007 – 2014 byl však trend počtů lesní zvěře vyjma prasat divokých a lišky obecné klesající. Častým argumentem pro vysoký počet těchto dopravních nehod je možnost připojištění vozidla při srážce se zvěří, kdy postižený řidič potřebuje dobré zdokumentování nehody a zavolá k šetření Policii ČR i v případě, že následky nehody nesplňují definici povinného oznámení.
Jaké doporučení pro řidiče je nejlepší? Na rozdíl od zvěře, se člověk umí poučit ze zažité zkušenosti. Při plánování trasy je dobré si uvědomit, budu-li se pohybovat v místech, kde se dá předpokládat výskyt zvěře. Dopravní značení je osazováno na opravdu rizikových místech, kde ke střetům se zvěří dochází. Samozřejmostí by pak měla být také soustředěná jízda. Na stránkách Libereckého kraje je možné si prohlédnout mapu s vyznačenými místy nehod, ve kterých došlo ke střetu vozidla a lesní zvěře nebo domácího zvířete. Další informace naleznete také na stránkách www.srazenazver.cz “, uzavírá Stanislava Jakešová.
