Léčitelům, kteří svou praxi neohlásí krajskému úřadu, bude podle návrhu zákona hrozit pokuta 100 tisíc korun, při opakovaném přestupku až milion korun a deset let zákazu činnosti. Zákon, který nyní odeslalo ministerstvo zdravotnictví do připomínkového řízení, počítá také s odpovědností za způsobenou škodu nebo povinným vedením dokumentace. S regulací léčitelství ministerstvo přišlo poté, co Česká televize (ČT) odvysílala dokument o pražském centru alternativní medicíny Aktip. Na časovou souvislost upozorňují i někteří jeho kritici.
V Česku jsou podle návrhu stovky až tisíce léčitelů. "Trvá neuspokojivý stav, kdy orgány veřejné moci, ani pacienti nemají žádný přehled o těchto poskytovatelích, o metodách, které nabízejí," uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona.
Léčitel musí musí mít od klienta informovaný souhlas, musí ho informovat o cenách péče a vést dokumentaci. "Poskytovatel vede záznamy o poskytnutých léčitelských službách, z nichž musí být zřejmé zjištěné údaje o zdravotním stavu klienta a o poskytovatelově činnosti," píše se v dokumentu. Záznamy musí uchovávat pět let. To kritikům vadí, podle nich to odporuje pravidlům GDPR, tedy zacházejí s osobními údaji.
Až zákon vejde v platnost, bude léčitel muset také nahradit škodu, kterou způsobí neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou. Kontrolovat a pokutovat ho bude krajský úřad, ke kterému se léčitelé musí ohlásit.
Nová legislativa zavádí Národní registr léčitelů, který bude spravovat ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Seznam bude veřejně dostupný na webu ministerstva zdravotnictví. Poskytovatelé registrovaných zdravotních služeb mohou používat i metody léčitelství.
Zákon mezi ně počítá homeopatii, tradiční čínskou a indickou medicínu (ajurvédu), reiki, biotroniku, psychotroniku, bylinkářství, lidové léčitelství a další metody. Naopak cvičení, masáže, výživové poradenství, meditace či jiné duchovní služby léčitelskými službami nejsou.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vidí v alternativní medicíně doplněk ke klasické medicíně, který v méně rozvinutých zemích hraje klíčovou roli. Státy by ji podle WHO měly integrovat do svých zdravotnických systémů za předpokladu, že budou schopny zajistit kontrolu bezpečnosti, účinnosti a kvality včetně regulace reklamy a kontroly vzdělávání. Podle WHO používá alternativní medicínu přes 100 milionů z přibližně 740 milionů Evropanů.
V současné době nefunguje v Česku žádná organizace zastřešující celou oblast léčitelství. Jednotlivé svazy sdružují osoby zabývající se jednotlivými oblastmi alternativní medicíny.
Podle biotronika Tomáše Pfeiffera z profesní komory Sanátor nelze jistou míru regulace odmítnout, návrh by měl ale vznikat v komunikaci s těmi, koho se bude týkat. Odborná veřejnost podle něj ale nemá o alternativní medicínu zájem. "Současné nastavení odborné zdravotnické veřejnosti je takové, že každý léčitel je podvodník. Jde nám o to, aby se poměry narovnaly," řekl letos v létě.
Podle Václava Hrabáka ze Společenství českých homeopatů ministerstvo nepředkládá žádná data o tom, že je regulace třeba. Návrh je podle něj šikanou. "Spíše lze nabýt dojmu, že se celý zákon připravuje kvůli odvysílání jednoho nekorektního televizního pořadu," uvedl v tiskovém prohlášení. Dokument Obchod se zdravím, který ukazoval praktiky centra alternativní medicíny Aktip natočené i skrytou kamerou, odvysílala ČT letos v květnu.
