Dopad eurovoleb na ekonomiku bude podle analytiků zatím minimální

Bezprostředně bude mít výsledek voleb do Evropského parlamentu na evropskou i tuzemskou ekonomiku minimální dopad, domnívají se analytici oslovení ČTK. Do budoucna lze ale podle nich očekávat ještě větší názorovou roztříštěnost, a tím pádem i těžší hledání shody nad důležitými ekonomickými tématy.

Rozhodování Evropského parlamentu je přitom podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka důležité a jeho význam v rámci společných evropských institucí postupně stoupá. "Pomalé a obtížné prosazování důležitých kroků může zbrzdit řadu klíčových reforem a dohod. Aktuálně nejvýznamnějšími agendami jsou změny v energetické politice, tedy zejména špatně fungujícího systému emisních povolenek, změny v regulaci finančního sektoru reagující na poslední finanční krizi a skandály kolem úrokových sazeb LIBOR, dokončení dohody o volném obchodu mezi USA a EU, případně institucionální reformy uvnitř EU," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Ery Jana Bureše tak budou muset zástupci hlavního proudu - lidovci a socialisté - pravděpodobně více spolupracovat a v řadě otázek táhnout za jeden provaz. Slovo antievropských stran bude mít totiž největší váhu v takových otázkách, kde mezi tradičními stranami existují největší rozpory. "Může se jednat například o připravovanou transatlantickou obchodní dohodu s USA. Bezprostřední dopad eurovoleb ale zůstane minimální," uvedl.

"Volby negativně ovlivnila nízká volební účast. Ta je odrazem neuspokojivé situace týkající se EU, kdy stále více voličů má jen velmi malé povědomí o tom, co jim práce Evropského parlamentu (a EU vůbec) přináší, a jak může ovlivnit jejich život," řekl ČTK prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Na druhé straně tyto volby v ČR hodnotí příznivě, a to alespoň podle toho, že v nich neuspěla žádná z extremistických politických stran. "Jsem ale znepokojen velkým volebním úspěchem takovýchto stran v tradičních zemích EU na západ od našich hranic," dodal.

Předběžné výsledky ukazují, že umírněně levicové a umírněně pravicové proevropské strany budou ovládat zhruba 70 procent křesel v Evropském parlamentu. Volby ale zároveň přinesly úspěch nacionalistům, kteří převážně ve starých unijních zemích zaznamenali narůst popularity a ve Francii a Británii slaví velké vítězství.

Zdroj: ČTK, Aleš Sosnovský
Foto: Pavel Kacerovský

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky Evropský parlament, Evropská unie, USA, David Marek, Patria Finance, Jan Bureš, Vladimír Dlouhý, Hospodářská komora, Francie, Velká Británie

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.