Společnost Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera má kvůli krizi kolem technologií Huawei a ZTE obavy své o podnikání v Číně. Postěžovali si na to na schůzce s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO). HlídacíPes.org zájmy Petra Kellnera v Číně obsáhle popsal v textu z jara roku 2017.
V posledních letech zažívá společnost Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera v Číně zlaté časy. Těží i z výrazného oteplení česko-čínských vztahů. Po Václavu Klausovi je Kellnerovi a jeho obchodním zájmům nakloněn i prezident Miloš Zeman.
Na jaře roku 2017 se Petr Kellner s prezidentem Zemanem sešel na Pražském hradě. Řeč prý byla „o ekonomických vztazích s USA, Čínou a Ruskem“. Lze tomu snadno věřit – právě v těchto zemích má Kellner své největší obchodní zájmy.
Bez politické podpory se zejména v Číně prakticky podnikat nedá a budování vztahů s českými politiky, kteří zaveleli k českému obratu k Číně, se Kellnerovi zúročuje.
Po těžkých začátcích se poskytovatel spotřebitelských úvěrů Home Credit (společnost má sídlo v Nizozemí) ve svém oboru vyšvihl už na třetí místo za velké čínské hráče Ant Loan (společnosti Alipay) a Weili Loan (Tencent).
Působí již v 29 provinciích a municipalitách a více než 280 čínských městech. Na spotřebitelských úvěrech rozpůjčovala bezmála 19 miliard renminbi (cca 70 miliard korun, údaj k červenci 2016), což odpovídá 18 % veškerých úvěrů poskytnutých v Číně. (HlídacíPes.org tyto údaje získal z oficiální prezentace výsledků čínské pobočky Home Credit pro čínský trh z června 2016.)
Ze 17 milionů aktivních klientů, jež aktuálně Home Credit globálně má, tvoří polovinu právě Číňané.
Úspěch v zemi rudého draka ale nepřišel sám od sebe. Poprvé Home Credit do Číny vstoupil v roce 2007, ale ukázalo se, že získat licenci bude velmi obtížné.
První posun se podařil až kolem roku 2010, kdy PPF najala jako lobbistu Jaroslava Tvrdíka. Hlavní obrat přišel až o několik let později, s nástupem vlády ČSSD a Miloše Zemana na Hrad.
Poté, co se Home Creditu v roce 2014 v souvislosti se sankcemi výrazně propadly příjmy v Rusku, stala se hlavní zahraniční destinací jednoznačně Čína. Pozornost na Čínu pak ve vzácné časové shodě upřela i tuzemská politická reprezentace.
Nejčerstvější dostupná data říkají, že v 1. čtvrtletí roku 2018 půjčky dosáhly 15,2 miliardy eur, z toho 9,4 mld eur připadá na Čínu. Procentuální rozdělení je následující: Čína 62 %, Rusko 17 % a ČR a Slovensko dohromady 9 %. Home Credit má 29 milionů klientů celkem, z toho 15 milionů v Číně.
V první čtvrtletí roku 2018 společnost v Číně utrpěla ztrátu 88 mil. eur, ve své zprávě ovšem přiznává, že šlo o očekávanou ztrátu v souvislosti s novými finančními regulacemi.
Po předchozím oťukávání přišla v květnu 2014 cesta ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka do Pekingu a podpis vstřícné česko-čínské deklarace.
Na podzim 2014 pak vyrazil na oficiální návštěvu Číny prezident Miloš Zeman a na uzavřené jednání s prezidentem Si Ťin-pchingem přizval právě Kellnera.
Ten se mu pak revanšoval tím, že jej na cestě zpět přibral do svého soukromého letadla, jež cestu na trase Peking–Praha zvládlo na rozdíl od vládního speciálu bez mezipřistání.
Podnikat v licencovaném oboru nebankovních půjček je v Číně bez politické podpory nemyslitelné. A vypadá to, že PPF vsadila na správné koně.
Dobrá čísla čínského Home Creditu na dotaz HlídacíPes.org potvrdil mluvčí firmy Milan Tománek (data jsou k 30. září 2016):
Otázku, jaký vliv na podnikání firmy v Číně má vstřícnost českých politiků směrem k Pekingu, ponechal mluvčí Home Creditu bez odpovědi.
Kellnerovi s byznysem v Rusku a Číně pomáhal už předchozí prezident Klaus. Zapojila se i první dáma Livie Klausová, jež byla součástí delegace, která do Číny v roce 2012 slavnostně přivezla Krtečka. Respektive práva na vysílání tohoto kresleného seriálu, jež pro čínskou televizi CCTV tehdy na rok koupila skupina PPF.
Když o necelý rok později ve funkci hlavy státu skončil Václav Klaus, plynule přešel do institutu nesoucí jeho jméno a financovaného právě Kellnerem.
PPF a Home Credit se tím, že stojí za obratem české politiky směrem k Číně, nijak netají.
„PPF a Home Credit, a my jsme na to pyšní, stáli u zrodu té iniciativy, která, myslím si, vedla k obrodě česko-čínských vztahů,“ řekl generální ředitel a minoritní akcionář Home Creditu Jiří Šmejc vloni v dubnu na byznysové konferenci.
„Vždy jsme mluvili o tom, že budujeme vztah. Ten není jen o byznysu, má i jiné roviny. Proto jsme se snažili přispět ke kulturní výměně, sponzorujeme sportovní a kulturní události, dnes jsme jedním z velkých sponzorů čínské fotbalové ligy,“ dodal.
Ve stejném vystoupení Šmejc odhadl, že za rok 2016 firma poskytne v Číně přes deset milionů úvěrů a že celkový objem rozpůjčovaných peněz od počátku působení přesáhne hranici 100 miliard renminbi (zhruba 370 miliard korun).
„Jsme v Číně úspěšní proto, že se snažíme naslouchat. Snažíme se sladit zájmy tak, aby naše podnikání bylo win win,“ řekl Šmejc.
Do roviny „win“ se postupně vrací i podnikání PPF v Rusku. V roce 2014 v souvislosti se sankcemi se tam Home Credit propadl do ztráty v přepočtu 60 milionů eur (1,6 miliardy korun). Ještě v roce 2013 se přitom Home Credit mohl jen v Rusku chlubit ziskem zhruba 324 milionů eur.
„Náhlý a dramatický pokles koupěschopnosti lidí vedl k vyšší delikvenci při splácení úvěrů a ke ztrátám Home Creditu v Rusku,“ říká mluvčí Milan Tománek. „Počínaje druhým čtvrtletím 2016 se ruský Home Credit po zmenšení sítě a počtu zaměstnanců dostal zpátky do ziskovosti,“ dodává.
I Rusko tak svou částí přispělo k celkovému zisku za rok 2016 – 210,2 milionu eur (5,68 miliardy korun).
Uspět chce PPF i ve Spojených státech.
Home Credit v USA působí od roku 2015. Společně s mobilním operátorem Sprint založil podnik, který Američanům půjčuje na nákup mobilních telefonů.
„Bavíme se teď o další fázi, chceme se s nimi spojit k vydání kreditní karty, která už ponese obě naše značky, jak Home Creditu, tak Sprintu,“ řekl už dříve Jiří Šmejc pro MF DNES. „Pokud bychom takovou kreditku udělali, můžeme se během několika let dostat do desítky největších vydavatelů karet na americkém trhu,“ dodal.
Rozdíl mezi Čínou je tu ale zjevný. Zatímco vliv čínských politiků a komunistické strany na byznys i úspěch Home Creditu v Číně je bezprostřední, v USA nerozhoduje o úspěchu či neúspěchu Donald Trump, nýbrž trh.
