Ústavní soud (ÚS) dnes vyhlásí, jak rozhodl o stížnostech čtyř svolavatelů shromáždění na Hradčanském náměstí při návštěvě čínského prezidenta v březnu 2016. Kvůli postupu magistrátu a policie se shromáždění, jehož cílem bylo vyjádřit nesouhlas s čínskou lidskoprávní politikou, nemohlo uskutečnit. Policie na náměstí nikoho nepustila.
Pisatelé ústavní stížnosti včetně bývalého vicepremiéra Martina Bursíka se domnívají, že bylo porušeno jejich právo shromažďovat se a že celkové uzavření náměstí pro auta i chodce nebylo nezbytným opatřením. Tvrdí také to, že účelem uzavírek podle zákona o pozemních komunikacích nemůže být ochrana zahraničních delegací.
Proti postupu magistrátu a policie se svolavatelé bránili žalobou k Městskému soudu v Praze a poté kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Oba soudy se sice lišily v argumentaci, avšak svolavatelům nevyhověl ani jeden z nich.
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice.