Lichtenštejnové by spor s Českou republikou, který se týká majetku zabaveného knížecí rodině po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů, řešili raději u jednacího stolu, situace je ale donutila podat žaloby k soudu.
V rozhovoru poskytnutém u příležitosti oslav třístého výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví to řekl dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu. Vyřešení otevřených otázek minulosti je podle něj v zájmu obou zemí a oběma by přineslo i prospěch.
"Byli bychom raději, kdybychom nemuseli ty žaloby podávat, neboť jsme toho názoru, že je v zájmu Česka i Lichtenštejnska najít politické řešení této otázky, která je v našich vztazích dlouho otevřená," řekl princ Alois, který v roce 2004 převzal většinu pravomocí svého otce, knížete Hanse Adama II.
Nadace knížete z Lichtenštejna podala loni v prosinci k 26 českým okresním soudům žaloby, ve kterých žádá vydání majetku, jenž podle ní neoprávněně užívá český stát. Týká se to tisíců hektarů pozemků polí a lesů, ale také pěti moravských zámků včetně Lednice, Valtic či Velkých Losin, které Lichtenštejnům po druhé světové válce zkonfiskovalo Československo na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše.
Podle československých úřadů se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil ve 30. letech minulého století k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu. Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální, a jeho označení za Němce tak bylo účelové.
Žaloby podané na konci loňského roku se týkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru uveden coby vlastník stát. Nadace neusiluje podle jejích zástupců o pozemky patřící krajům, obcím či soukromým osobám, ani o pozemky, které sice využívá český stát, ale nachází se na nich dálniční infrastruktura.
Podle prince Aloise donutila Nadaci k rozhodnutí podat žaloby změna v českém občanského zákoníku, který nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku na majetek. Aby nebyly nároky promlčeny, musela Nadace žaloby podat do konce roku 2018. "Proto jsme s velkou lítostí museli tento krok učinit," vysvětlil rozhodnutí princ.
Letošní rok se ponese v Lichtenštejnsku ve znamení oslav tří set let knížectví, které vzniklo spojením panství Schellenberg a Vaduzského hrabství. V září uplyne také deset let od obnovení diplomatických vztahů mezi Českem a Lichtenštejnskem, kterému dlouho bránily právě majetkové spory.
Podle prince Aloise se vztahy obou zemí vyvíjejí dobře a spolupráce kvete v mnoha oblastech včetně politiky, hospodářství, kultury a vzdělávání. "Jsem přesvědčen, že budeme moci i v budoucnu činit další pozitivní kroky," řekl lichtenštejnský regent v rozhovoru. Zároveň připustil, že nevyřešené majetkové spory vztahy komplikují. "Samozřejmě by nás potěšilo, kdybychom v zájmu a ve prospěch obou (zemí) našli nějaké řešení této otevřené otázky," zdůraznil.
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tam rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů.
