Možností jak vyjet za sněhem do zahraničí je několik. Komplexní služby obnáší zájezd organizovaný cestovní kanceláří. Další variantou je uzavřít smlouvu jen na ubytování a na hory se dopravit třeba vlastním autem. Pokud si dovolenou „sestavíte“ sami, nechrání vás zákon tak dobře jako v případě zájezdu. Jaká jsou vaše práva u různých typů dovolené?
Aby bylo možné zájezd opravdu nazývat zájezdem, musí se skládat z více služeb cestovního ruchu a trvat alespoň 24 hodin. V takovém případě vám zákon poskytuje nejširší ochranu. Smlouva o zájezdu zpravidla zahrnuje dopravu, ubytování a další služby jako stravování, služby delegáta či průvodce nebo zajištění skipasů. „Pokud cestujete s českou cestovní kanceláří, vztahuje se na zájezd české právo nehledě na to, zda jsou služby poskytovány v zahraničí,“ říká vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest Lukáš Zelený a doplňuje: „Zvolíte-li si zahraniční cestovní kancelář, bude se smlouva řídit obvykle právem státu, ve kterém má sídlo.“
Pokud má zájezd nedostatky, je třeba se proti nim ohradit hned na místě u delegáta nebo v recepci hotelu. Pořadatel je povinen zajistit nápravu, a pokud ji nezjedná včas, můžete si ji zařídit na jeho náklady ve vlastní režii. Právo na slevu z ceny zájezdu vám ovšem vznikne jedině tehdy, pokud jste skutečně vadu vytkli bez zbytečného odkladu u delegáta a umožnili cestovní kanceláři vyřešit problém v přiměřené lhůtě už na místě. Podat písemnou reklamaci s nárokem na slevu však stačí až po návratu z dovolené. Učiňte tak co nejdříve. Při závažných nedostatcích můžete navíc požadovat i náhradu ztráty radosti z dovolené.
Pokud dovolená nesplňuje definici zájezdu, je zákonná ochrana spotřebitele slabší. „Zaplatíte-li si tedy v cestovce pouze apartmán v Rakousku, kam se dopravíte sami, o zájezd nepůjde. Po návratu se těžko budete domáhat práv z vad, a pokud cestovní kancelář zkrachuje, nedostanete náhradu od pojišťovny,“ říká Lukáš Zelený.
Když si najdete ubytování přes zprostředkovatelské servery jako booking.com, také nepůjde o zájezd. V takovém případě uzavíráte ubytovací smlouvu přímo s ubytovacím zařízením, na které vás zprostředkovatelský server pouze odkázal. Z toho pak plynou specifické podmínky pro storno rezervace a také pro místní daně spojené s ubytováním, což je rozumné si vždy dopředu ověřit.
Nicméně to neznamená, že by zprostředkovatel neodpovídal vůbec za nic. Ze zákona musí dbát na to, aby umožňoval uzavírání smluv pouze s důvěryhodnými osobami. „Zprostředkovatel dokonce nesmí ani navrhnout uzavření smlouvy se třetí osobou, u níž by měl pochybnosti, zda smlouvu dodrží. Jestliže by tuto povinnost nedodržel, můžete případnou náhradu škody požadovat právě po zprostředkovateli. Vyjedete-li na lyže do Rakouska či do jiné zahraniční země, počítejte také s tím, že se ubytovací smlouva nebude řídit českým právem, ale právem země, do které vycestujete,“ upozorňuje Lukáš Zelený.
Vždy je potřeba si ověřit, s kým smlouvu uzavíráte. U konkrétní nabídky zvažte, zdali je natolik výhodná, aby vyvážila právní nejistotu. Zprostředkovatelské servery, cestovní agentury či hotely sice mohou lákat na nižší cenu dovolené než cestovní kanceláře, řešení následných problémů se však může prodražit. Pro řešení sporů se společnostmi z jiných členských států Evropské unie, Islandu nebo Norska můžete využít také služeb Evropského spotřebitelského centra.
