Nízká kvalita učitelů jde ruku v ruce s finančním ohodnocením

Vedoucím expertní skupiny Aspen Institute Central Europe a garantem studie v oblasti vzdělávání byl Bohumil Kartous, vedoucí komunikace a analytik vzdělávacího think tanku EDUin. Ten ve své studii zhodnotil stav vzdělávání v Česku jako alarmující. Český vzdělávací systém je dlouhodobě hrubě podfinancován - Česko patří v rámci OECD k zemím s absolutně nejnižší mírou veřejných prostředků vložených do vzdělávání. Čeští učitelé jsou nejhůře placenými učiteli v rámci OECD, jejich průměrný plat odpovídá 56% průměrného platu vysokoškolsky vzdělaného člověka. Reforma obsahu vzdělávání probíhá spíše kosmeticky, struktura zejména středoškolského vzdělávacího systému kopíruje neexistující ekonomickou strukturu - neodpovídá potřebám digitální éry s velkými nároky na adaptabilitu jedince na rychlé změny na pracovním trhu.

Za velký problém Bohumil Kartous považuje rozdíly ve výsledcích vzdělávání mezi jednotlivými regiony, přičemž mezi nejohroženější kraje patří Karlovarský a Ústecký, a mezi společenskými vrstvami - úroveň dosaženého vzdělání je stále přímo závislá na statusu rodinného prostředí dětí. Přitom dobré vzdělání snižuje riziko chudoby, udržuje směřování společnosti k liberální demokracii a víru v právní stát.

Dalším problémem je nízká kvalita učitelů. Ta je způsobena tím, že atraktivita učitelské profese odpovídá jejímu podprůměrnému platovému ohodnocení. Přibližně polovina absolventů pedagogických fakult volí jinou kariéru z existenčních důvodů. Problematický je i výběr ředitelů škol, který je často zatížen politizací a nepotismem, malým počtem uchazečů nebo neodpovídající kvalifikací.

Ke zvyšování bariér v přístupu ke vzdělávání navíc přispívají jednotné přijímací zkoušky na střední školy a státní maturita, u níž každým rokem narůstá počet neúspěšných maturantů. Přitom vstupní i výstupní zkoušky v adekvátní formě by mohly velmi efektivně ovlivnit způsob vzdělávání pozitivním směrem.

Doporučení vedoucí ke zlepšení situace, která Kartous předkládá, jsou:

• Vytvořit jasnou vizi prostřednictvím založení např. Národní rady pro vzdělávání, která by byla sestavená z expertů a vytvořila by dlouhodobou koncepci rozvoje.
• Založit samostatnou analytickou instituci, která by českou vzdělávací politiku stavěla na práci s dostupnými informacemi a daty, jež dokážou popsat stav systému v jeho jednotlivých částech a vrstvách.
• Zvýšit investice do vzdělávání, například postupným navýšením rozpočtu školství o 100 miliard Kč do roku 2021.
• Vybírat ředitele škol transparentně na základě skutečných kvalifikačních kritérií, lépe je odměňovat a posilovat jejich roli pedagogických manažerů.
• Zvýšit kvalitu učitelů prostřednictvím navýšení platů nebo otevřením možnosti stát se pedagogickým pracovníkem i absolventům vysokých škol, kteří nestudovali učitelství.
• Změnit obsah a strukturu vzdělávání tak, aby odpovídaly technologickým, ekonomickým i společenským změnám. Důraz musí být kladen na všeobecné složky vzdělávání, aby absolventi škol mohli lépe odpovídat na nové výzvy pracovního trhu.

V průběhu konference měli účastníci možnost rozhodnout prostřednictvím online hlasování o pěti nejdůležitějších doporučeních pro vládu, která považují za klíčová pro ČR v roce 2018. Pořadí hlasování dopadlo následovně:

1. Zvýšit investice do vzdělávacího systému a srovnat platy učitelů s platy jiných VŠ absolventů - 82 %.
2. Zvyšovat odolnost české společnosti vůči dezinformačnímu působení a ovlivňování ekonomické a politické sféry ze strany cizích mocností - 56 %.
3. Přistoupit k radikální přestavbě ekonomiky směrem k ekonomice založené na technologiích a inovacích - 55 %.
4. V souladu s přijatou koncepcí Digitální Česko chytit „druhý dech“ v oblasti digitalizace - 42 %.
5. Investovat do moderních obranných systémů a výzkumu a vývoje technologií a dostát závazků plynoucích z členství v NATO - 33 %.

Na počátku roku 2019 Aspen Institute Central Europe rozeslal souhrn nejpalčivějších problémů v daných oblastech a návrh doporučení těm, kteří o budoucnosti ČR rozhodují.