Zákaz billboardů v ochranném pásmu dálnic a silnic první třídy dál platí beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení dvou pasáží novely zákona o pozemních komunikacích. Zákon ponechal pro starší billboardy pětileté přechodné období, které vypršelo v roce 2017, a stanovil návaznou povinnost odstranit reklamní zařízení bez zbytečného odkladu. Podle ústavních soudců lze omezení billboardů zdůvodnit veřejným zájmem na bezpečnosti provozu, soud zdůraznil také ochranu životů a zdraví lidí, stejně jako životního prostředí.
Právní úprava s pětiletým přechodným obdobím nebyla podle dnešního nálezu protiústavní. Ačkoliv by z hlediska účelu právní úpravy bylo nejvhodnější přistoupit k okamžitému odstranění billboardů, zákon vzal v úvahu i zájmy vlastníků a prostřednictvím přechodného ustanovení umožnil provozovat billboardy ještě dalších pět let. "Toto řešení je transparentní a nediskriminační, zároveň zajišťuje legitimní cíl a současně šetří zájmy vlastníků zařízení," rozhodl ÚS.
Soud se problematikou zabýval od poloviny roku 2017 z podnětu 17 senátorů, za které jednal Václav Chaloupek (Občané patrioti). Návrh na zrušení části zákona si nechali zpracovat od advokáta a bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka. Právní úprava podle nich porušila principy právní jistoty a zákaz retroaktivity, zasáhla do práva na podnikání a ocitla se v rozporu s mezinárodní ochranou investic.
Novela přinesla povinnost odstranit reklamní plochy, pokud jsou blíže než 250 metrů od dálnic a 50 metrů od silnic první třídy. Legální zůstaly billboardy uvnitř obcí, v takzvaném souvisle zastavěném území, a také ty, které byly povoleny podle stavebního zákona.
Zvýšení bezpečnosti silničního provozu bylo podle senátorů možné dosáhnout i jinými metodami než plošným řešením, například odstraňovat nepovolené reklamní plochy a neprodlužovat nájemní smlouvy billboardům na státních pozemcích či mostech. Podle senátorů také připadala v úvahu změna zákona, která by umožnila odstranit konkrétní nebezpečné billboardy s ohledem na převažující veřejný zájem na bezpečnosti silničního provozu, případně je vyvlastnit s náhradou.
Novelu v minulosti kritizovali provozovatelé reklamy jako zásah do svobody podnikání, někteří avizovali, že se budou soudit o ušlý zisk.
V okolí tuzemských dálnic zůstávají téměř po roce a půl platnosti zákazu billboardů v ochranném pásmu desítky nelegálních poutačů. Ministerstvo oficiálně eviduje 912 odstraněných zařízení, podle úřadu je však odmontovaných poutačů více. Stovky nelegálních billboardů jsou stále u silnic první třídy, ke konci ledna jich tam bylo odstraněno 820. Před začátkem platnosti zákazu napočítali silničáři kolem 3000 nepovolených zařízení.
Dnešní nález, který potvrdil zákaz billboardů u dálnic a silnic první třídy, je odrazem déletrvajícího posunu v rozhodování Ústavního soudu. Novinářům to řekl bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, který ve sporu o billboardy jako advokát zastupoval skupinu senátorů zpochybňujících ústavnost zákazu. Soud podle Balíka v poslední době vícekrát upřednostnil tvrzený veřejný zájem před jinými právy, v případě billboardů šlo zejména o vlastnické právo.
Balík připomněl například nález, díky kterému mohly pokračovat úřední kontroly domácích kotlů. Pravicoví poslanci pokládali kontroly za vážný zásah do práva na nedotknutelnost obydlí. Pokud však fyzická kontrola kotle následuje po vyčerpání ostatních možností a je důsledkem opakovaného podezření na používání nevhodného paliva, jde podle nálezu ÚS z roku 2017 o přiměřené omezení práv.
Soud tehdy zdůraznil zájem na ochraně zdraví a životního prostředí. Také v dnešním nálezu soud hovořil o veřejném zájmu na bezpečnosti silničního provozu, který převážil nad právy majitelů reklamních zařízení. Podle Balíka, který jako nominant tehdejšího prezidenta Václava Klause patřil ke konzervativnějším soudcům, má podobný trend rizika a dnešní rozhodnutí může být precedentem.
"Jedná se o možnost jakýmkoliv způsobem omezovat vlastnická práva, urychleně ve zkrácených řízeních vyvlastňovat a podobně. V tomto směru se pak může stát, že veřejným zájmem bude zase něco jiného," řekl Balík.
Podle Balíka je úsměvné, že když veřejný zájem v případě billboardů převážil nad vlastnickým právem, tak přesto zákon zachoval "nebezpečný stav" na dálnicích ještě po dalších pět let od přijetí sporné novely. Právě tak dlouho totiž trvalo přechodné období, ve kterém ještě mohli provozovatelé ponechat reklamní zařízení v ochranných pásmech dálnic a silnic první třídy.
Nález ÚS je každopádně potřeba respektovat, zdůraznil Balík. Senátoři podle něj chtěli podáním návrhu na zrušení části zákona o pozemních komunikacích celou situaci vyjasnit. "Myslím, že je dobře, aby takovéto věci byly judikovány, a to bez ohledu na výsledek. Byť samozřejmě ten výsledek dává jasný signál, že veřejný zájem, i tvrzený veřejný zájem, ne tak úplně dokonale statisticky a fakticky podložený, bude dostávat přednost," řekl Balík.
