Tibetští aktivisté se dnes scházejí v Dillí, kde si chtějí připomenout 60. výročí protičínského povstání v Lhase. Čína v materiálu vydaném agenturou Nová Čína hájí svou politiku v Tibetu jako přínos pro tento hornatý region. V přehledu údajných úspěchů agentura uvedla hospodářský růst, zvyšující se věk občanů a lepší vzdělání. Tibet je nyní čínskou autonomní oblastí, avšak mnoho Tibeťanů nepřestává za svého vůdce považovat dalajlamu, který žije v exilu, píše agentura Reuters.
Armáda komunistické Číny vpochodovala do Tibetu v roce 1950. Snahy Pekingu vnutit Tibeťanům komunismus vyústily pak v roce 1959 v povstání, které zaplatilo životy podle odhadů 87.000 lidí a vedlo k útěku dalajlamy do indického exilu.
Čína současné podmínky Tibeťanů vychvaluje, avšak jak upozornil Reuters, nezávisle lze její tvrzení těžko ověřit. Zahraniční návštěvníci potřebují pro vstup do Tibetu speciální povolení, zahraniční novináři se tam dostanou výjimečně a v době historických výročí je region zcela uzavřen.
Nová Čína se v komentáři nezmiňuje o povstání z března 1959, avšak vydala ho právě nyní a vychvaluje v něm "demokratické reformy", jež rozbily původní feudální strukturu Tibetu. "Po šedesát let demokratických reforem v Tibetu se tam lidé těšili lidským právům, jež ve své historii dosud nepoznali. Nepopiratelné číselné údaje jsou popřením opakovaných lží a obvinění...kdokoli nezaujatý uzná úžasný posun Tibetu na poli lidských práv," stojí v komentáři.
Toto tvrzení má podepřít údaj o prodloužení průměrného věku o 35,5 roku ve srovnání s 50. lety, rostoucí hrubý domácí produkt nebo snížení chudoby o 80 procent.
Kritici čínské politiky v Tibetu jsou ale jiného názoru. "Čína už příliš dlouho šlape přes mrtvoly co se týče lidských a politických práv občanů," napsali obránci Tibetu z International Tibet Network v e-mailu zaslaném novinářům. Čína odmítá setkání s dalajlamou nebo jeho představiteli, dokud neodvolají své požadavky na rozšíření autonomie a nepodvolí se Pekingu.
Předseda čínské komunistické strany v Tibetu ve středu řekl, že Tibeťané se přiklánějí více k vládě než k dalajlamovi. Dalajlama pro Tibet neučinil "jedinou dobrou věc" od té doby, co odešel," tvrdil tento stranický představitel Wu Jing-ťie. Čína zpřísnila svůj postoj k Tibetu od protivládních nepokojů z roku 2008, kdy Tibeťané útočili na etnické Číňany. Při incidentech zahynulo 18 lidí a neznámý počet Tibeťanů pak při represích čínské bezpečnosti.
Reuters připomenul středeční návštěvu předsedy tibetské exilové vlády Lozanga Sanggjäa v Praze. Řekl, že je posílen podporou České republiky Tibetu. "Vždy, když sem přijedu, cítím se povzbuzen a vracím se s tím, že jsou ve světě lidé, kteří nás podporují a věří v nás," řekl. Součástí připomínek na protičínské povstání je vyvěšování tibetských vlajek. Na pražském magistrátu jedna vlaje od pátku a zůstane tam do pondělka. ČR oficiálně uznává územní celistvost Číny, avšak vedení Prahy chce s Pekingem vyjednat nové znění smlouvy, již uzavřel předchozí magistrát a v němž je bod o uznání jednotné Číny.
Hlavní akcí Tibeťanů dnes má být pochod v Dillí. Začali se tam už scházet aktivisté a do ulic vyrazila také pořádková policie.
