Démon jménem „genderová ideologie“ v České republice

Podívejme se prvně na problematiku genderu do Maďarska, kde se od zrušení genderových studií v říjnu 2018 do značné míry debatuje o démonizaci genderu, jakožto nepřítele „zdravého rozumu“. Maďarská vláda, dle Andrey Pető, profesorky na katedře genderových studií na Středoevropské univerzitě v Budapešti, a doktorky věd v Maďarské akademii věd (MTA), využívá gender jakožto “symbolické lepidlo” spojující různé subjekty, které by v minulosti spolupráci nevyhledávaly, od náboženských a fundamentalistických skupin po fotbalové chuligány. Vzestupu se těší také anti-genderová hnutí, která jsou „nacionalistickou neokonzervativní reakcí na krizi globálního neoliberálního světového řádu“ dodává Pető.

Zrušení genderových studií v Maďarsku je tedy pouze malou součástí většího problému, kde gender slouží jako „symbolické lepidlo,“ spojující lidi s pocity nejistoty ohledně světa kolem nich, které poté směřují na otázku rovnosti. Gender je tedy takový společný nepřítel, díky kterému vláda může získat podporu mnoha různých skupin.

Jak jsme na tom s problematikou genderu u nás doma?

Dle Blanky Nyklové, doktorky ze Sociologického ústavu Akademie Věd ČR a Genderové expertní komory ČR, situace genderových studií u nás není stejná jako situace v Maďarsku. I přesto se však kritičtější humanitní obory, jako jsou například sociální ekologie, genderová studia a další, potýkají s dezinformačními weby a skupinami, kterým se daří pronikat do mainstreamu.

Navíc obor genderových studií byl na brněnské Fakultě sociálních studií MU zrušen a studium genderu nově přesunuto pod studijní program sociologie jako specializace.

Zatímco Nyklová vnímá zrušení tohoto bakalářského oboru jako „závažný signál a nedomyšlený krok ze strany vedení školy,” škola tento krok vidí jako zajištění pokračování studií v situaci, kdy by jako samostatný studijní program „mohla fungovat vzhledem k velmi nízkému a stále klesajícímu počtu studujících jen velmi problematicky“ řekla tisková mluvčí Masarykovy univerzity, Tereza Fojtová. Změna navíc přichází primárně od státu novelou zákona o vysokých školách a na všech školách tak, dle Fojtové, s vypršením akreditací vznikne nová struktura studijních programů. Otázka se pak přesouvá k symbolické hodnotě oborů, kde se vyvíjí současné myšlení společnosti a vědění a vzdělání na nich získané je vnímáno jako nadřazené například informacím na internetu. „Univerzita i obory, které se na ní vyučují, tedy mají vysokou symbolickou hodnotu, kterou zrušením danému oboru upíráme,” řekla Nyklová.

Dle jejího názoru, “silně ideologické a mocenské pozadí zrušení a zakázání oboru genderových studií v Maďarsku je problémem samo o sobě. Je pak snadné přehlédnout, jakou hrozbu v sobě skrývá do budoucna, hrozbu, které se nemusíme z jiných důvodů vyhnout ani u nás.” Touto hrozbou je především ztráta možnosti rozvíjet debatu v rámci oboru či vychovávat nové generace, které dokáží “kriticky přemýšlet nad tím, co znamená rovnost, jaké role kdy hrajeme, proč a s jakými dopady.”

Přestože Česko v současné době neřeší otázku genderu do takové míry jako Maďarsko, jedno mají v rámci vývoje problematiky genderu společné; snahy o odmítnutí ratifikace Úmluvy o prevenci potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské smlouvy. Zatímco například ANO či Amnesty International ratifikaci této smlouvy podporují, TOP 09 či SPD jsou proti ratifikaci této úmluvy.

Bývalá poslankyně TOP 09, Nina Nováková, zastává názor, že dokument automaticky předpokládá historickou podmíněnost násilnosti mužů. „Ženy jsou formovány k tomu, aby za vším viděly genderově podmíněné násilí, smlouva ani nepřipouští jiný kořen násilného chování, než pocit nadřazenosti mužů, jedná se o jasnou antiprevenci,“ uvedla Nováková. V tomto ohledu je však nutné podotknout, že gender je o nastavení celé společnosti a nikoliv o boji žen proti mužům, jak by se z vyjádření Novákové mohlo zdát.

MAĎARSKO: Studium genderu pryč a „tradiční“ hodnoty zpět, aneb co je vlastně tak moc špatně v dnešním světě?

Marek Benda, poslanec ODS, zase v rozhovoru pro parlamentní listy uvedl, že Istanbulská smlouva je mimořádně špatný dokument. Dle jeho názoru stereotypní vnímání role mužů a žen není nic špatného. „To je bohužel celá ta neomarxistická teorie genderu, která poté, co jsme ve dvacátém století zažili nejprve ty rasové teorie, které nám chtěly vyrobit novou rasu, pak třídní teorie, které nám chtěly vyrobit beztřídní společnost, tak nyní je teorie genderu, která nám chce vyrobit bezpohlavní společnost,” řekl Benda a dodal, že Istanbulská úmluva je primárně ideologickým projektem, který „vůbec nechce řešit žádné násilí páchané na ženách, nýbrž vnucovat nějakou ideologii světu.” Toto však popírá sama vláda, která prosazování gender ideologie považuje za mýtus.

Prosazování jakési bezpohlavní společnosti se ani částečně nedotýká tématu této úmluvy, která pouze reaguje na domácí násilí a násilí na ženách, které se odehrává po celém světě. Genderová podmíněnost úmluvy pak vyplývá z faktu, že 90-95% pachatelů domácího násilí jsou muži. Jen v České republice dle vlády zažilo fyzické nebo sexuální násilí ze strany partnera na 32% žen, znásilnění pak 5% žen. Ročně se navíc registruje na 2500 případů domácího násilí v rodinách, kde vyrůstají děti. Dle vlády tak „úmluvě proti násilí na ženách nejde o smazání biologických rozdílů mezi muži a ženami. Jde jí o odstranění přetrvávajících společenských nerovností. Neboť bez jejich odstranění nelze vymýtit ani domácí násilí.”

Téma genderu, tedy kulturně vzniklých rozdílů mezi muži a ženami, se tak promítá do mnoha aspektů našeho života a jako mnoho jiných témat má dva proti sobě stojící tábory. Tyto tábory se zásadně liší v pohledu na potřebu rozvoje genderového tématu a jakou roli hraje v naší společnosti. Jisté však je, že konverzace o tomto tématu rozvíjí povědomí společnosti i jednotlivců o tom, co gender vlastně znamená a jakou roli hraje v běžných životech mužů a žen.