Název československé měny zavedené v roce 1919 mohl být kromě koruny třeba sokol, lev, káňata nebo rašín. S korunou, jakožto definitivní měnou Československa (ČSR), se do budoucna nepočítalo. Řekl to v rozhovoru s numismatik Národního muzea Lukáš Funk. Původní rakousko-uherské mince v zemi platily do roku 1922, než byly všechny vyměněny. Před sto lety 10. dubna byl přijat zákon, který zavedl korunu jako měnovou jednotku v ČSR.
"Kromě franků se uvažovalo rovněž o názvu denár, groš, tolar, hřivna, brky, drápky, stotinky nebo řepy. Nakonec však přesto bylo přistoupeno k definitivnímu užití korunové měny. ČSR se stalo jedinou republikou, která si ponechala korunovou, tedy monarchistickou, měnu," uvedl Funk.
Podle Funka přijali Češi měnovou reformu pozitivně, v oblastech s německou majoritou byla ale přijata se značným odporem a odmítáním.
Na rozdíl od papírových peněz, které měly v červnu 1919 jasný právní rámec a vrcholil tisk prvních bankovek, oběh mincí nadále zajišťovaly rakousko-uherské koruny a haléře vydávané od roku 1892. Zůstaly také stříbrné zlatníky platné od roku 1858. V roce 1922 pak byly poprvé vyměněny dvacetihaléřové železné a niklové mince v návaznosti na ražbu nových československých dvaceti a padesátihaléřů. Stříbrné a zlaté korunové mince pozbyly platnosti jako poslední v roce 1928. "Současně jsou postupně vydávány korunové mince vyšších nominálů s obsahem stříbra. Zlaté oběžné mince nová republika již nezavádí. Tím byl dokončen proces kompletního zavedení československé měny trvající deset let," doplnil Funk.
Československá koruna byla do poloviny dvacátých let dvacátého století podobně silná jako měna okolních států. Poté, co například Německo, Rakousko a Maďarsko zasáhla inflační krize, se výrazně změnila i hodnota peněz.
Měnovou odluku vedl tehdejší ministr financí Alois Rašín. Už 25. února 1919 byl ustanoven zákona o odluce, kterým začala vznikat československá měna. V březnu 1919 začaly být kolkovány bankovky Rakousko-Uherské banky tak, aby mohl být vytvořen oběh peněz uvnitř Československa. "Kolkování vyžadovalo značné organizační i personální nasazení. Celkem 1500 směnáren a 15.000 pracovníků," řekl Funk. Okolkované bankovky nesměly být dále užívány a koruna se stala jediným zákonným platidlem. Zkratku Kč nesla, aby se jasně odlišila od rakousko-uherské měny.
