Mezi průměrnou úspěšností z prvního a druhého termínu jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol byly v minulých letech rozdíly od jednoho do deseti procentních bodů. Uchazeči, kteří využili možnosti konat zkoušky dvakrát, měli lepší výsledek spíše z prvního termínu. Výjimkou byl v roce 2017 test z matematiky pro čtyřleté obory a loni testy z češtiny pro víceletá gymnázia, ve kterých žáci uspěli v průměru lépe až napodruhé.
Jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory fungují od jara 2017, žáci při nich skládají test z češtiny a matematiky. Podat si mohou dvě přihlášky a z obou zkoušek se jim pak pro obě školy započítává lepší výsledek. Letos se zkoušky konaly potřetí, a to mezi 12. a 17. dubnem. Přihlásilo se k nim celkem 89.867 žáků. Nyní uchazeči čekají na výsledky, které by se měli dozvědět po 28. dubnu.
Největší rozdíl v průměrných výsledcích mezi prvním a druhým termínem zaznamenal Cermat za minulé dva roky u testu z češtiny na šestiletých gymnáziích v roce 2017. Zatímco u prvního pokusu měly děti správně v průměru 63,9 procenta testu, u druhého to bylo o 9,8 procentního bodu méně. Naopak nejméně odlišné byly výsledky obou testů z češtiny u loňských uchazečů o čtyřleté obory. První pokus udělali žáci v průměru na 62,9 procenta, druhý pak na 62,3 procenta.
Test z češtiny byl v roce 2017 pro uchazeče na všechny obory průměrně úspěšnější u prvního pokusu. Loni zvládli češtinu napoprvé lépe uchazeči o čtyřleté obory, zatímco zájemci o víceletá gymnázia uspěli líp až u druhého pokusu. V matematice měli žáci lepší výsledky v druhém termínu zatím pouze v případě čtyřletých oborů před dvěma roky, jinak pro ně byl o něco úspěšnější dosud vždy první termín.
Test z češtiny dopadl v minulých letech u přijímacích zkoušek - podobně jako u maturit - obecně lépe než test z matematiky. Například loni zvládli uchazeči o čtyřleté studium v lepším z obou termínů matematiku v průměru z 36,2 procenta, zatímco v češtině měli správně 62,9 procenta.
Podle Marka Lehečky z oddělení vnějších vztahů Cermatu není možné srovnávat úspěšnost uchazečů mezi oběma roky. „Rozdíly ve výsledcích mohou být způsobeny mnoha faktory, například ztížením obtížnosti testů na základě žádostí samotných škol a podobně," vysvětlil.
Současný systém jednotných přijímacích zkoušek má řadu kritiků. Vyčítají mu například, že zvýhodňuje uchazeče ze sociálně lépe postavených rodin, které dětem zajistí dobrou přípravu na zkoušky. Podle mnoha ředitelů škol také představuje velkou administrativní zátěž pro školy.
Asociace ředitelů gymnázií proto požaduje, aby uchazeči i při podání dvou přihlášek skládali testy v jednom jediném termínu. Odpadlo by tak zjišťování, který ze dvou pokusů zkoušek se jim povedl lépe. Jediný výsledek by podle nich mohl platit hned pro obě školy.
Výsledek z jednotných zkoušek musí na většině středních škol tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení při přijímání nových žáků. Na sportovních gymnáziích je to 40 procent. O minimální hranici získaných bodů nutných pro přijetí rozhodují ředitelé škol.
