Za patnáct let od vstupu do Evropské unie se Česko v HDP na osobu Evropské unii nepřiblížilo, tedy absolutní rozdíl v HDP na osobu mezi ČR a průměrem EU zůstal mezi lety 2004 až 2018 na úrovni 12 600 euro ročně. Hospodářský růst v Česku tak kopíroval průměrný růst v EU.
Zatímco některé vyspělé ekonomiky, jako řeckou (rozdíl 200 EUR/os ročně), portugalskou (rozdíl 300 EUR/os ročně) nebo italskou (rozdíl 9 100 EUR/os ročně) jsme začali dotahovat, jiné naopak rostly rychleji než ta česká. Pro srovnání, Slovensku se podařilo od vstupu do EU stáhnout evropský průměr o 1500 euro v HDP/ os. Údaje vyplývají z analytické studie, kterou vypracovaly Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a společnost TopForex.
Naopak v nezaměstnanosti se Česko s její tradiční nízkou mírou v průběhu posledních 15 let ještě více odpoutalo od průměru EU, a to z rozdílu 2,7 procentních bodů v roce 2007 na 4,6 procentních bodů v roce 2018. Během členství několikrát dokonce naše ekonomika vykazovala nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.
Co se týče dalšího důležitého ekonomického ukazatele, inflace, míra růstu cen v Česku s výjimkou pokrizového období (2009-2011) buď převyšovala, nebo přibližně kopírovala vývoj v EU. Nepřijetí eura tak nemělo na cenovou stabilitu vliv.
V oblasti rozpočtového hospodaření a státního dluhu je tradičně Česko relativně disciplinovanou zemí, a tak se rozpočtový deficit ČR (jako % HDP) od roku 2004 setrvale pohybuje pod úrovní průměru EU. Náš státní dluh kvůli schodkům sice narostl z 28,5 % HDP v roce 2004 na 34,7 % v roce 2017, ovšem mezera mezi jeho výší v Česku a průměrem v EU narostla z 32,4 procentních bodů v roce 2004 na výrazných 46,9 procentních bodů v roce 2017 - průměrný státní dluh v EU už dosahuje 81,6 procent HDP.
Analytici CETA a TopForex kromě makroekonomiky porovnávali vývoj i dalších pro kvalitu života důležitých ukazatelů. Co se týče klíčového ukazatele průměrného věku dožití obyvatel, pak v letech od vstupu do EU tato délka v Česku podle Světové banky vzrostla z 75,7 let na 78,3 let, a pomalu se tak blížíme průměru EU, který činí 80 let věku.
Také vnímání korupce se v obou zemích vyvíjelo příznivě. Mezi roky 2004 a 2018 si Česká republika v indexu korupce, který každoročně vydává organizace Transparency International, polepšila o 17 bodů. Slovensko si v hodnotící škále ve stejném období polepšilo o 10 bodů. V tomto indexu platí, že čím vyšší je výsledná hodnota, tím menší je míra vnímání korupce v dané zemi.
„Z makroekonomických údajů, ani z dalších indikátorů kvality života nelze odvodit, že by členství v EU mělo na náš blahobyt zásadní vliv,“ komentoval výsledky Ivor Lehoťan, výkonný ředitel TopForex a dodal: „Nesporným faktem však je, že se Češi nikdy v historii neměli lépe než v současnosti.“
„Je důležité zmínit, že téměř všechny nové členské země se po rozpadu sovětského bloku musely potýkat s deficitem v institucionálním zabezpečení ekonomiky, reformou legislativy a justičního systému i - do jisté míry pokřiveným - specifickým výkladem slova morálka. To, jak jednotlivé země dokázaly tyto bariéry umazávat, se projevuje v tu rychlejší tu pomalejší konvergenci k vyspělým ekonomikám,“ komentoval závěry Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA.
