Tisíce stromů na Moravě likviduje cizopasné jmelí bílé. Podle arboristy z Mendelovy univerzity v Brně Jiřího Rozsypálka jde o závažný problém, protože významně limituje životnost a také použitelnost stromů jak ve městech, tak v hospodářských lesích. Jmelí odebírá stromům vodu, kvůli tomu koruny hostitelského stromu prosychají, uvedl v tiskové zprávě Rozsypálek. Vědci letos v zimě úspěšně otestovali novou možnost likvidace jmelí bez vlivu na hostitelský strom.
V některých případech na stromy působí i hmotnost jmelí, protože může lámat hostitelské větve. Největší problémy jsou v Moravskoslezském a Zlínském kraji a v části Jihomoravského. Vědci se problémem zabývají několik let a letos v zimě vyzkoušeli ve Zlíně a v Přerově na 40 stromech postup, který způsobil úmrtí 90 procent jmelí bez vlivu na hostitelský strom.
Jde o mnohem účinnější postup, než používali arboristé dosud. Obvykle se uchylovali k odřezávání jmelí, které však šlo použít pouze při okrajovém napadení. "Když je strom zasažený silně, není mechanická likvidace možná, aniž by nebyl zásadně postižený i strom," řekl Rozsypálek.
Nová metoda bere v úvahu, že jmelí jako stále zelená rostlina obvykle cizopasí na listnatých stromech, které v zimě nemají listí. "Po určitou část roku jsou proto pro jmelí daleko obtížněji dostupné látky, které z hostitele čerpá," uvedl Rozsypálek. V běžných podmínkách se jmelí nedostatku živin a vody přizpůsobí uzavřením průduchů a utlumením většiny svých fyziologických funkcí, díky čemuž je schopno zimní období překonat.
"Pokud na listy jmelí v tomto období aplikujeme vhodný růstový stimulátor, který způsobí aktivaci fyziologických procesů, jako je otevření průduchů, zahájení transpirace a fotosyntézy, nemá jmelí dostatečný přísun vody a potřebných živin. Proto postupně odumírá vlivem rychlé ztráty životně důležitých látek," uvedl Rozsypálek. Na hostitelskou dřevinu tato látka nemá mít vliv, neboť se vstřebává skrze listy, které v době aplikace nemá.
