Kolem 180 zemí světa se dnes v Ženevě dohodlo na právně závazném mechanismu pro zneškodňování plastového odpadu. Krok má zaručit, že obchod s plastovým odpadem bude transparentnější a lépe regulovaný a zároveň bezpečnější z hlediska lidského zdraví. Podle agentury Reuters je cílem kroku výrazné snížení množství plastového odpadu ve světových oceánech.
Nová pravidla pro nakládání s použitými plasty schválily vlády jakožto dodatek k tzv. Basilejské úmluvě o přeshraniční přepravě nebezpečného odpadu. Dohoda je výsledkem dvoutýdenního jednání států, které se hlásí k sérii úmluv o nebezpečných odpadech. Tu basilejskou podepsalo 187 zemí včetně Spojených států, ty ji však dosud neratifikovaly. I země jako USA ale podle agentury AP může dnešní krok ovlivnit, pakliže budou chtít vyvážet plastový odpad do zemí, které nová pravidla přijaly.
"Vysílá to velmi silný politický signál zbytku světa, soukromému sektoru, spotřebitelskému trhu, že musíme něco udělat. Státy se rozhodly udělat něco, co se v praxi projeví skutečnými kroky," řekl Rolph Payet z Programu OSN pro životní prostřední (UNEP). OSN označuje nová pravidla pro obchod s plastovým odpadem za právně závazná. Jednotlivé státy prý budou muset samy přijít s opatřeními, která jejich dodržování zaručí.
Podle AP se regulace dotkne výrobků používaných v celé řadě odvětví včetně zdravotnictví, technologií, módy či potravinářství a gastronomie. "Zároveň bylo zřízeno nové Partnerství pro plastový odpad ve snaze mobilizovat podniky, vlády, akademiky a občanskou společnost k pomoci při implementaci nových opatření," uvádí OSN v tiskové zprávě.
"Budeme mít transparentní a sledovatelný systém pro dovoz a vývoz plastového odpadu," vysvětlil Payet. Nově přijatá opatření podle něj budou mít dopad na znečištění oceánů a zaručí, že plastové předměty "nebudou končit tam, kde nemají". Reuters podotýká, že zavádění pravidel zabere jeden rok.
V prosazení "historické" dohody vyzdvihuje Payet především roli Norska. Iniciativa byla zahájena teprve loni v září a podle AP je tempo, jakým byla schválena, na poměry OSN bleskurychlé.
Účastníci závěrečných jednání, na kterých se sešlo na 1400 delegátů, připisují pokrok i rostoucímu povědomí o problému plastového odpadu, například díky dokumentárním filmům britského přírodovědce Davida Attenborougha. Podle odhadů OSN je ve světových oceánech kolem 100 milionů tun plastu a jde tak o "environmentální problém epidemických rozměrů".
