Česká republika by měla změnit svůj přístup ke konopí. Úplná prohibice je totiž neudržitelná. Na tomto závěru se shodli odborníci, kteří se začátkem týdne v Brně sešli na diskuzním panelu pořádaném Ústavem pro společenský výzkum a vzdělávání. Změnit přístup by podle nich stát měl jak k rekreačnímu a léčebnému, tak i k technickému užívání konopí.
Podle Evropské zprávy o drogách za rok 2018 užilo konopí za poslední rok více než 24 milionů obyvatel Evropské unie ve věku 15 až 64 let, což představuje 7,2 % dospělé populace. Konopí tak představuje nejužívanější zakázanou látku v EU, která však kromě psychotropních vlastností nezpochybnitelně prokazuje i léčivé vlastnosti.
V České republice se odhad počtu celoživotních uživatelů konopí pohybuje okolo 26,6 % populace (2016). Srovnatelnou míru prevalence má např. Německo s 27,2 % populace (2015), Irsko 27,9 % (2015), Nizozemsko 25,2 % (2016) nebo Rakousko 23,6 % (2015).
Jedná a se tedy o téma, které není okrajové a celosvětově za poslední dva roky lze sledovat trend a změny přístupu v právní regulaci, kdy dochází často ke zmírnění či úplnému odstranění jakéhokoliv trestu za pěstování a přechovávání konopí pro vlastní potřebu.
„V některých zemích se stalo konopí významnou komoditou a velké nadnárodní firmy do konopí investují miliardy dolarů. Proto je třeba i v ČR včas řešit moderní regulaci, ne se držet dosavadních nefunkčních a pro ČR příliš drahých řešení. Konopí si totiž dnes uživatelé často opatřují na černém trhu, případně si sami pěstují nelegálně sami doma,“ prohlásil bývalý národní protidrogový koordinátorJindřich Vobořil.
Poslední studie Národního monitorovacího střediska pro drogy podle něj ukázala, že alespoň jednou ročně si konopí na černém trhu pro léčebné užití opatří téměř 800 tisíc lidí. „Tito lidé nejsou zapojeni do navázané trestné činnosti, na rozdíl od problémových uživatelů např. alkoholu či pervitinu a heroinu. A jen dodám, že za 80 % násilných trestných činů pod vlivem psychotropních látek může zcela legální alkohol, na jehož reklamu narazí děti v televizi třeba mezi pohádkami v jedenáct hodin dopoledne,“ dodal Vobořil.
Dalším argumentem, který na panelu pro pěstování konopí padl, byla podpora lokální výroby a bioekonomiky. „Regulaci konopí vnímám jako příležitost pro využití konopí k rozvoji bioekonomiky která stojí na lokání výrobě, obnovitelných zdrojích a přírodních surovinách," prohlásila zakladatelka pacientského spolku KOPAC Hana Gabrielová.
Podle ní zájem o pěstování konopí roste na celém světě a konopný průmysl v současné době prochází důležitou fází vytvoření standardů kvality. Ty by podle Gabrielové přispěly i k problému změny klimatu. „Díky neochotě státu regulovat konopí nám ujíždí vlak v oblasti investic, které do konopí tečou po celém světe. Bohužel u nás ne až tak, jak by mohly," dodala Gabrielová.
K prolomení zákazu držení konopí a jeho užívání již došlo například v devíti federálních státech Spojených států amerických, kde byla zlegalizováno pěstování, držení anebo užívání konopí pro vlastní potřebu a v některých došlo i k legalizaci obchodování s touto látkou.
Za zmínku stojí stát Uruguay, kde zákony umožňují na základě registrace pěstovat 5 rostlin konopí v domácím prostředí a také pod přísným dohledem pěstovat a prodávat konopí v lékárnách. Po dvou letech účinnosti toho experimentu se více než 50 % odhadovaného nelegálního trhu dostalo pod legální a zdaněnou kontrolu, ceny na černém trhu výrazně klesly a tím se zmenšila atraktivita konopí pro organizované skupiny.
Významným příkladem je také Kanada, která loni přijala komplexní právní úpravu pro zacházení s konopím, včetně obchodu s konopím, jeho zpracováním, dovozem, vývozem či prodejem včetně zavedení nových strategií prevence.
„Prohibice konopí je z dlouhodobého hlediska společensky neudržitelná a představuje z mého pohledu závažné porušování základních lidských práv. Represivní legislativa nedosahuje deklarovaných cílů a plýtvá prostředky státního rozpočtu zbytečným zatěžováním orgánů činných v trestním řízení,“ prohlásil předseda spolku Legalizace.cz Robert Veverka.
Navzdory prohibici ve většině částí světa měl celosvětový trh s marihuanou měl v roce 2017 cenu v přepočtu více než 187 miliard korun. Podle výzkumu Energias Market Research by v roce 2024 mohl dosáhnout hodnoty v přepočtu více než 631 miliard korun. Jedná se tedy o obrovské číslo, u kterého hraje černý trh zásadní ekonomickou roli.
Rizikovým faktorem černého trhu je zejména dostupnost jiných, více rizikových psychotropních látek, jako je například pervitin, které často prodává stejný dealer.
To byl také jeden z důvodů, proč vznikl nizozemský experimentální systém tzv. coffeeshopů, který během několika desítek let své existence ukázal, že se podařilo oddělit užívání konopí od ostatních nelegálních drog, a vedl i k mnohem nižší prevalenci užívání této látky v populaci do 18 let než například v České republice.
„Legalizace konopí má několik úrovní. V České republice je legální pro lékařské užití již od roku 2013, ale v současnosti není tento způsob běžně využívaný. Zejména kvůli tomu, že je konopí v lékárně drahé, takže se pacienti orientují na černý trh,“ uvedl poslanec Tomáš Vymazal, který se zabývá legislativou upravující nakládání s konopím.
Ve španělské Barceloně naproti tomu místo coffeeshopů vytvořili síť 200 tzv. Canabis Social Clubů, v rámci kterých je možné regulovaně rekreačně užívat konopí. „Kluby jsou neoznačené, můžete se do nich dostat jen na doporučení, platíte členský poplatek a nic víc. Uvnitř klubů se konopí regulovaně pěstuje i užívá na základě městské vyhlášky a Barceloně se podařilo tímto krokem snížit počet uživatelů, a navíc dostat dealery z ulic Barcelony,“ říká Jindřich Vobořil.
„V těchto měsících jednáme s vedením města Brna o tom, že bychom otevřeli debatu o takových zařízeních i zde. Padl také návrh, že by Společnost Podané ruce, kterou vedu, tato centra zřizovala jako substituční centra, která by částečně pracovala na principu zmíněných klubů,“ dodal Vobořil.
V poslední době jsou stále hlasitější debaty kolem potenciálu využívání technického konopí a také o tom, co je možné na úrovni EU udělat pro vytvoření podmínek k tomu, aby bylo konopí pro zemědělce atraktivnější než například řepka, a také aby Evropská komise na podnět Evropského parlamentu připravila nějaké minimální standardy.
„Konopí nabízí celou řadu využití a je škoda, že zemědělci jeho technickou variantu nepěstují ve větší míře. Stane se tak až tehdy, budou-li pro to v EU vytvořeny podmínky. Ideálně už v novém finančním období po roce 2020,“ okomentoval problém Ondřej Krutílek analytik legislativy EU mj. v oblasti zemědělské politiky.
Současná Národní protidrogová strategie na roky 2020 – 2029 je podle odborníků slabá a vrací tuzemské poměry o několik let zpátky. „Strategie mimo jiné vůbec nehovoří o prevenci a investicích do ní. Na rozdíl od ostatních oblastí, u prevence víme, že se ekonomicky vyplatí,“ komentoval Vobořil .
Strategie je podle něj příliš obecným elaborátem vědeckého typu, který nemá nastavené jakékoli měřitelné cíle, které by šlo za 9 let vyhodnotit. „Navíc neexistují další klíčové dokumenty, jako například studie cenotvorby, či návod, jak zajistit vymáhání stávajících zákonných úprav. O tom, že se strategie v detailu vůbec nezabývá dopady a vlastnostmi léčebného konopí ani nemluvě,“ uzavřel Vobořil.
