Na Slovensku se tamní vláda chystá podnikatelům přistřihnout křídla při nákupech automobilů pro účely podnikání, tedy tzv. „na firmu“. Podle ministra financí Petera Kažimíra se nákup automobilu stává častým nástrojem při „daňových únicích“.
Podnikatelé si prý schválně kupují drahá auta, čímž posílají své firmy do hluboké ztráty, a neplatí tak žádné daně. Ministerstvo proto navrhuje, aby si podnikatelé ve ztrátě mohli odepsat z ceny automobilu maximálně 48.000 eur (cca 1.320.000 Kč). „Podnikatelé k podnikání nepotřebují drahá auta. Když je chtějí, ať si je koupí soukromně – a zaplatí z nich řádně daň z přidané hodnoty,“ zní argumentace ministerstva za souhlasného přikyvování zástupu politiků.
Vyjma nesmyslného omezování svobody volby (když má finanční úřad pocit, že někdo podvádí na daních, nechť defraudanta k tomu určení a z rozpočtu placení zaměstnanci finančního úřadu usvědčí) dostává tato debata další rozměr. Na zajímavý rozpor v argumentaci strážců slovenské státní pokladny totiž upozornili kolegové z Institutu ekonomických a společenských analýz. Ve své edukativní kampani na sociálních sítích nazvané prostě „Šetřit už se nedá!“ položili zajímavou otázku: „Podnikatelé prý nepotřebují luxusní automobily na podnikání. Potřebují je úředníci na úřadování?“ (viz obrázek níže). Ha… Faktem skutečně je, že když si podnikatel ve ztrátě koupí auto, nezaplatí DPH (22 %) ani daň z příjmu a státní pokladna nenabobtná. Ale jen zdánlivě – podnikatel za své zaměstnance odvádí zdravotní sociální pojištění, tito platí daně ze svých příjmů a hlavně svou ekonomickou aktivitou rozhýbává tvorbu HDP. Pokud si ovšem automobil koupí úředník, státní pokladna naopak zaplatí 100 % hodnoty tohoto automobilu! Schválně, spočítejte si, kolik dní vaší práce „potřebuje“ jedno úřednické auto?
Zdroj: INESS.SK
Zde je totiž kámen úrazu – slovenští politici ani úředníci rozhodně netroškaří. Analytici Transparency International Slovensko, kteří nákupy aut za erární prostředky bedlivě sledují, upozornili na několik zajímavostí. Od ledna 2012 se do listopadu 2013 za státní peníze na Slovensku nakoupilo přes třináct set nových aut. To není zrovna málo. V padesáti procentech případů si státní úředníci u tendrů na nákup aut vybírali jen z jediné nabídky. Udělali skutečně vše proto, aby byla nejvýhodnější? V letech 2012 a 2013 bylo 82 % aut do služeb státu nakoupeno v ceně do 20 tisíc eur za kus, 9 % od 20 do 30 tisíc eur, 5 % od 30 do 40 tisíc eur a 4 % aut nad 40 tisíc eur za kus.
Mezi těmito 4 procenty se však najdou skutečné skvosty. Například rektorát Univerzity Komenského v Bratislavě (!!!) si za veřejné prostředky koupil Mercedes-Benz E350 CDI za 63.096 eur (přes 1,7 milionu Kč). Správa štátných hmotných rezerv SR si od stejného dodavatele pořídila Mercedes-Benz E400 4Matic za 67.134 eur (cca 1,75 milionu Kč). Dle informací Transparency International Slovensko se však z řetězu utrhla nejvíce Národná banka Slovensko, mimochodem po vstupu Slovenska do eurozóny přišla o velký díl pravomocí, jejíž nákup vozidla Mercedes-Benz S350 („pro změnu“ od totožného autosalonu) stál slovenské daňové poplatníky poctivých 89.000 eur (bezmála 2,5 milionu Kč). Také si myslíte, že šetřit už se nedá?
Jak vidno, Slovensko a Česko si nemají co závidět…
Foto: wikipedia.org, Thomas doerfer
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
