Růst důchodů o 900 korun Sněmovna schválí zřejmě beze změn

Sociální výbor nedoporučil schválit úpravu Piráta Tomáše Martínka, podle níž by studenti dostali možnost započítat částečně dobu studia do důchodu. K dalším třem pozměňovacím návrhům členové výboru nezaujali žádné stanovisko - kladné ani záporné. Prakticky to znamená, že na plénu by se nemělo najít dost hlasů pro schválení těchto poslaneckých úprav.

Martínek tak patrně neuspěje s požadavkem, aby rodič mohl vyloučit při výpočtu penze svůj příjem až do devíti let věku dítěte. Nyní může možnost využít jen jeden rodič, a to do věku čtyř let nejmladšího dítěte. Stejně jako Martínek asi dopadnou poslanci SPD v čele s Lucií Šafránkovou, kteří chtějí penzistům s důchody nižšími než 10 tisíc korun přidat dalších 900 korun měsíčně navíc. Lidovecká poslankyně Pavla Golasowská pravděpodobně neprosadí jednorázové navýšení důchodů matek, případně ale i otců o 500 korun za každé vychované dítě.

Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona bude představovat příští rok kolem 700 korun. Příspěvkem, jak jej předpokládá vládní novela, vzroste průměrná penze o 900 korun. Příští rok by se tedy měl průměrný důchod zvýšit na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta.

Přesná výše příspěvku bude známa koncem léta, ministerstvo práce ji nyní odhaduje na 180 až 200 korun. Částka by se podle novely připočítala k procentní výměře každého důchodu. Neklesne tedy zásluhovost penzí. Pevný díl důchodu je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. Příspěvek zatíží příští rok státní rozpočet podle odhadů sedmi miliardami korun.

Na důchody by měl stát v roce 2020 poprvé vydat přes půl bilionu korun. Celkem by to mělo být 509,4 miliardy.

Letos od ledna vzrostly důchody v průměru rovněž o 900 korun. Zákonná valorizace činila asi 600 korun. Dalších 300 korun prosadila vláda spolu se změnou ve složení penze, která mírně oslabila zásluhovost.