Dnes půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce. Do plného zemského stínu bude v tu chvilku ponořeno téměř sedm desetin měsíčního kotouče. Celý úkaz ale začne ještě o něco dřív – přibližně dvě minuty po desáté hodině večer. Celý průběh částečného zatmění je sledovatelný pouhým okem. Potřeba bude pouze pěkné počasí.
Dnes, 16. července, je to přesně 50 let od startu Apolla 11. Na misi na Měsíc vyrazili Neil Armstrong, Edwin Aldrin a Michael Collins přesně v 15:32 našeho času. Dnešní hlavní fáze částečného zatmění připadá na toto výročí s rozdílem pouhých osmi hodin. Vše začne přibližně v devět hodin večer, kdy nad jihovýchodním obzorem vychází Měsíc. Očima pozorovatelná fáze nastane až o půl hodiny později, kdy se měsíc přiblíží k plnému zemskému stínu. V tu chvíli bude možné spatřit jeho tmavší levý okraj.
Dvě minuty po desáté hodině odstartuje částečné zatmění, které bude pozorovatelné po dobu téměř tří hodin. Plný zemský stín se objeví nejdříve při levém horním okraji světlého měsíčního disku a postupně pohltí celou jeho horní polovinu. Ta by měla získat nahnědlé zbarvení. „Je možné, že se s ohledem na aktuální meteorologické podmínky dočkáme i jiných odstínů, třeba temně oranžových tónů,“ vysvětlil ředitel Hvězdárny a planetária Brno Jiří Dušek.
Kolem desáté se na jižní obloze objeví také planeta Jupiter a pod ní nejjasnější hvězdy v souhvězdí Hadonoše. Po pravé straně Měsíce bude viditelný i Saturn v souhvězdí Střelce. „Všechna tělesa najdeme v mimo města viditelné Mléčné dráze, která při tak vysokém procentu zatmění již relativně dobře vynikne,“ uvedla na svých webových stránkách Česká astronomická společnost.
Obecně platí, že se lépe pozoruje v místech, kde se nevyskytuje vysoké světelné znečištění, tedy spíše mimo města, v méně obydlených oblastech nebo na horách. Zatmění bude díky dobrému počasí ale možné sledovat ale i z Brna. „Úkaz se vyplatí i fotografovat, a to jak z měst, tak i mimo ně. Vidět bude širokoúhlá scenérie se zatmělým Měsícem, Saturnem, Jupiterem i patrným centrem Mléčné dráhy,“ dodal astrofotograf Evropské jižní observatoře Petr Horálek.
Maximum zatmění nastane ve 23:31 SELČ, kdy budou do plného zemského stínu ponořeny takřka dvě třetiny průměru měsíčního kotouče. Nezakrytá část v tu chvíli vytvoří na Měsíci úsměv, nad kterým bude vidět zbytek nahnědlého úplňku. Od té chvíle začne stín z Měsíce zvolna ustupovat směrem k jeho pravému hornímu okraji. „Konce částečného zatmění se však dočkáme až druhý den, tedy 17. července asi hodinu po půlnoci,“ řekl ředitel brněnské hvězdárny a planetária. Úplný konec pak nastane ve 2:18 letního času, ten už bude ale bez techniky nepozorovatelný.
| Východ Měsíce (Praha) | 21 hod 03 min SELČ |
| Začátek polostínového zatmění * | 20 hod 43 min 53 s SELČ |
| Začátek částečného zatmění | 22 hod 01 min 43 s SELČ |
| Maximální fáze zatmění (65,3 %) | 23 hod 30 min 44 s SELČ |
| Konec částečného zatmění | 0 hod 59 min 39 s SELČ |
| Konec polostínového zatmění * | 2 hod 17 min 36 s SELČ |
| * Tato fáze není očima pozorovatelná | |
Dalšího zatmění Měsíce se v České republice dočkáme až na začátku roku 2020. Toto polostínové zatmění nastane 10. ledna v pozdních večerních hodinách. „Měsíc se při něm ocitne blízko plného zemského stínu a při středu zatmění se bude zdát, jako by někdo úplně odspodu začadil sazemi,“ dodal Jiří Dušek. Na úplné měsíční zatmění si ale počkáme ještě dlouho. Takové, které bude viditelného z území České republiky, nastane až 7. září 2025.
