INF smlouva, neboli „Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu“ podepsaná v roce 1987 mezi Washingtonem a Moskvou se pravděpodobně stane minulostí již zítra. S výjimkou diplomatického zázraku se odborníci domnívají, že již 2. srpna USA s konečnou platností odstoupí od smlouvy, kterou dle jejího názoru Rusko v posledních letech opakovaně porušilo. Co pro nás odstoupení dvou velmocí od této smlouvy vlastně znamená?
Smlouva podepsaná v roce 1987 mezi USA a SSSR měla odstranit rakety středního a krátkého doletu, tedy balistické střely s doletem 500-5500 kilometrů, které jsou schopné nést jaderné hlavice a zároveň s nimi zničit i odpalovací zařízení a podpůrné struktury. Smlouva tím přispěla ke snížení napětí nejen mezi těmito velmocemi, ale zároveň také v Evropě. Se zhoršujícími se vztahy mezi Ruskem a západem a možným odstoupením USA a Ruska od smlouvy se však dle Michala Smetany, odborníka na problematiku jaderných zbraní ze Střediska bezpečnostní politiky, Evropa vrací zpět do „starých časů“.
Přestože evropští lídři souhlasí, že Rusko porušováním smlouvy ohrožuje Evropu, zásadně nesouhlasí s rozhodnutím USA od této smlouvy odstoupit. Řešení Evropa vidí v opětovném projednání dohody, nikoliv v jejím zrušení. Dle Federici Moghnerini, vysoké představitelky Evropské Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropa z INF smlouvy neuvěřitelně čerpá. “Stále doufáme, že se najde způsob, jak dohodu udržet a plně implementovat,” dodala.
Dle Smetany a dalších odborníků existuje několik scénářů vývoje situace po odstoupení Spojených států od smlouvy. Nové závody ve zbrojení s postupným rozmisťováním nových raket po Evropě je jistě jedna z možností. Dle Hanse M. Kristensena, ředitele Nukleárního informačního projektu při Federaci amerických vědců, „kolaps této smlouvy by pravděpodobně znamenal závody ve zbrojení v Evropě i jinde.“
Vladimír Shamanov, šéf obranného výboru v ruském parlamentu, se na téma odstoupení USA od smlouvy vyjádřil slovy: „Budeme muset své plány týkající se použití všech dostupných zbraní a odvětví armády, čímž se Evropa přirozeně ocitne ve složité situaci.”
Vladimir Putin ve svém projevu na ministerstvu obrany koncem minulého roku zase zmínil, že Rusko “bude nuceno přijmout další opatření k posílení ruské bezpečnosti.” Zároveň s tím také zdůraznil nutnost udržet vysokou míru vojenského rozvoje, kterého dosáhli v posledních letech.
Dle zástupců NATO odstranění celé třídy amerických a ruských zbraní (pozemních raket středního doletu) zásadně přispělo ke „strategické stabilitě a snížila riziko nesprávné kalkulace vedoucí ke konfliktu.“ Nicméně pokud Rusko nezačne od začátku srpna smlouvu opět respektovat, bude muset Aliance přijmout odpovídající kroky. „Musíme se připravit na svět bez dohody INF,“ řekl generální tajemník Aliance, Jens Stoltenberg.
Přestože pro NATO je stále prioritou přesvědčit Rusko k respektování smlouvy, skutečnost, že se tak stane, je již nepravděpodobná. Na začátku roku dala USA Rusku půlroční lhůtu, která dávala Rusku možnost porušování dohody napravit. Lhůta však již 2. srpna vyprší a Rusko i nadále odmítá, že by smlouvu porušovalo. NATO tak pravděpodobně bude muset reagovat na nově nastalou situaci. Bližší kroky Aliance nejsou známé, nicméně je možné, že dojde k dalšímu rozmisťování raket na evropském kontinentě. Ministři obrany však potvrdili, že NATO nemá v úmyslu rozmístit v Evropě nové pozemní jaderné rakety. „NATO nehodlá zrcadlit kroky Ruska a vytvářet tak nové závody ve zbrojení.“
