Plzeňský primátor Martin Baxa navštívil v pondělí 19. srpna 2019 legendárního cestovatele Miroslava Zikmunda v jeho bydlišti ve Zlíně. Plzeňskému rodákovi dodatečně osobně pogratuloval k letošním stým narozeninám a předal mu dárky vztahující se k Plzni. Setkání s Miroslavem Zikmundem, který je od roku 1999 čestným občanem města Plzně, označil primátor za nezapomenutelné.
„Když slavil Miroslav Zikmund sté narozeniny, nechal jsem vyvěsit na radnici plzeňskou vlajku a natočil jsem video pozdrav, v němž jsem na dálku slíbil, že mu za všechny Plzeňany popřeji osobně. A tento slib jsem v pondělí ve Zlíně splnil. Popřál jsem panu Zikmundovi, našemu slavnému rodákovi, vše nejlepší a především pevné zdraví. Předal jsem mu také plzeňské dárky, a sice nedávno vydané kompletní třísvazkové dějiny našeho města a samozřejmě nesmělo chybět plzeňské pivo. Měl jsem tu čest skoro dvě hodiny hovořit s legendou, člověkem, který společně s Jiřím Hanzelkou generacím Čechoslováků zprostředkoval vhled do světů, které lidé nemohli spatřit na vlastní oči. Pan Zikmund má stále neuvěřitelnou paměť, brilantní myšlení, obdivuhodnou preciznost a taky je moc příjemný, vtipný a vlídný. Všechny Plzeňany srdečně pozdravoval, což velice rád tlumočím. Nikdy na toto setkání nezapomenu,“ řekl po setkání s Miroslavem Zikmundem primátor Martin Baxa.
Miroslav Zikmund mimo jiné vzpomínal na své dětství a mládí v Plzni včetně svých studií i na čas prožitý na jižním Plzeňsku, kam jezdil k prarodičům a rodičům své maminky. Vzpomínal také na své seznámení s Jiřím Hanzelkou, kdy se potkali na podzim 1938 během vysokoškolských studií v Praze. „Vzpomínal i na své poslední dva návraty do Plzně. Aby unikl riziku totálního nasazení do říše, tak přišel do Plzně pracovat na místní jatka. Mluvil o tom, že pracoval jako asistent řezníků, začínal opravdu od píky, pak získal práci v kanceláři. Také zmínil, že byl tlumočníkem pro americkou armádu v květnu 1945. Když si s Hanzelkou řekli, že budou cestovat, tak se s precizností sobě vlastní začal učit cizí jazyky a byl jedním z mála, kdo se v květnu 1945 mohl domluvit s Američany,“ přiblížil obsah hovoru primátor Martin Baxa. Miroslav Zikmund během pondělního setkání také vzpomínal, jak plánovali cesty, často velmi náročné putování jednotlivými kontinenty. Tématem hovoru byla dále například také utajovaná Zvláštní zpráva č. 4, kterou cestovatelé sepsali pro komunistické vedení v 60. letech během své cesty Sovětským svazem, a v níž byly zachyceny některé absurdity, jež tam při svých cestách viděli.
Cestovatelovo významné životní výročí si připomněla Plzeň letos již 18. ledna na městském plesu, který nesl název Po stopách legendy – 100 let Miroslava Zikmunda. Miroslav Zikmund se osobně plesu nezúčastnil, ale zaslal Plzeňanům zdravici s přáním, aby se jim dobře dařilo. V den jeho stých narozenin zavlál na plzeňské radnici k jeho poctě prapor.
Město Plzeň je rovněž partnerem projektu Zikmund 100, v jehož rámci se dva mladí muži z Plzeňska vydali po stopách legendární cestovatelské dvojice Hanzelka a Zikmund právě u příležitosti stého výročí narození Miroslava Zikmunda. Lukáš Socha a Tomáš Vaňourek následovali putování cestovatelské dvojice z let 1959–1964, kdy v Tatře 805 projela Blízký východ, Indii, Nepál, Sumatru, Japonsko a asijskou část někdejšího Sovětského svazu.
Následovníci Hanzelky a Zikmunda v rámci projektu Zikmund 100 zdokumentovali, jak se proměnila místa, která cestovatelé tehdy navštívili. Po návratu uspořádali několik výstav a představili své zážitky na řadě besed. Z jejich cesty vznikl rovněž filmový dokument Cesta jako žádná ze sta a dvě knihy. Jedna z nich s názvem Zikmund 100 je souborem sta původních a sta nových fotografií, ve druhé s názvem Zikmund 100 – Po stopách Zikmunda a Hanzelky popisují autoři svoje cestování. Diváci filmu i čtenáři knih mohou společně s Lukášem a Tomášem prožít proces pátrání po místech, která před 60 lety Zikmund s Hanzelkou navštívili a vyfotili a dovědí se i o neuvěřitelných situacích, které je během cesty potkaly.
V sobotu 31. srpna se oba v amfiteátru na Lochotíně představí s cestovatelskou show. S návštěvníky se od 18 hodin podělí v barvitém vyprávění o své zážitky z cesty a poté promítnou dokument Cesta jako žádná ze sta. Na stejný den připravila zoologická zahrada dobrodružnou stezku PO STOPÁCH H+Z, jíž se mohou zúčastnit dospělí i děti.
Miroslav Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Po absolvování plzeňského Masarykova reálného gymnázia nastoupil v roce 1938 na Vysokou školu obchodní v Praze. Zde se seznámil s Jiřím Hanzelkou. Na první společnou cestu se tato dvojice vydala v roce 1947 automobilem Tatra 87. V roce 1968 otevřeně vystoupili proti sovětské okupaci a až do pádu komunistického režimu v roce 1989 měli zakázanou veškerou veřejnou a publikační činnost. Po roce 1989 začal Miroslav Zikmund znovu cestovat do zahraničí. Již dlouhou dobu žije ve Zlíně, ale k Plzni má stále blízko. Expozici věnovanou oběma cestovatelům může veřejnost navštěvovat už od roku 2014 v rámci prohlídek plzeňské zoologické a botanické zahrady.
Miroslav Zikmund je od roku 1994 držitelem historické pečetě města Plzně a v roce 1999 se stal čestným občanem města. V roce 1993 byla Zikmundovi a Hanzelkovi udělena za celoživotní dílo Cena E. E. Kische, v roce 1999 převzali z rukou prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy II. stupně. Jiří Hanzelka zemřel 15. února 2003.
Miroslav Zikmund získal v roce 2014 čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Prezident Miloš Zeman mu 28. října 2014 udělil Řád Tomáše Garrigue Masaryka I. třídy.
