V ČR stále moc nefunguje podpora rozvoje nadaných dětí. Legislativa s podporou jejich vzdělávání sice počítá, ale školy s těmito žáky často neumí pracovat. Pro zlepšení situace by byla potřeba větší informovanost společnosti o této problematice a lepší vzdělávání pedagogů. Na dnešní mezinárodní konferenci Potřeba změny ve vzdělávání nadaných to řekla předsedkyně Společnosti pro talent a nadání Eva Vondráková.
"Teoreticky to vypadá, že tu vzdělávání nadaných existuje. Máme legislativu, máme nějaká opatření. Ale praxe s tím bohužel není v souladu," uvedla Vondráková. Podle ní je například velmi těžké najít pro talentované děti program, který by je zajímal a bavil. "A dokonce i vzácné individuální vzdělávací programy ve skutečnosti ne vždycky fungují, protože dítě sice dostane doporučení z poradny, ale škola si s tím často neví rady," dodala.
Nadaní a mimořádně nadaní mají podle zákona nárok třeba na úpravy organizace vzdělávání, obohacování učiva nebo pomůcky, jako například mikroskop či encyklopedie. Nárok na asistenta pedagoga nemají, podle odborníků na nadání by ho mít měli. Podpora společného vzdělávání ve školách, tedy takzvané inkluze, směřuje spíš za dětmi handicapovanými. Letos jsou na ni v rozpočtu čtyři miliardy korun. Na podporu vzdělávání nadaných jdou peníze ze čtyř programů, ve kterých má ministerstvo k dispozici zhruba 120 milionů korun.
Podle Vondrákové Češi často nechápou, proč je dobré nadané lidi podporovat. "Pořád v naší společnosti převažuje spíš averze než podpora a nebo, jak lidé nemají zkušenost s nadanými dětmi, tak mají dojem, že nadané dítě si umí pomoct samo od sebe," uvedla. Aby společnost fungovala lépe a byla úspěšná, je podle ní nutné tento postoj změnit. "Je třeba vysvětlovat lidem, že nadané potřebují a že je dobré mít schopné lidi. Není třeba jim závidět, protože i talentovaní na sobě musí dřít," řekla.
Za důležité považuje, aby stát kladl větší důraz na kvalitní vzdělávání odborníků k tématu nadaných dětí. Řečníci na konferenci se shodli, že učitelé často neumí nadané děti správně poznat a škola v nich pak talent třeba naopak ubíjí. Vondráková podotkla, že v ČR je pro některé mimořádně talentované nevýhodou třeba i to, že dle zákona nemohou přeskočit více než dva ročníky školy. Ideální pro ně nejsou ani jednotné přijímací zkoušky na střední školy, jelikož nadaní nemají vždy dobrý školní prospěch, ovšem bývají nadprůměrně schopní ve svých zájmech, které testy nezohledňují, doplnila.
Nadání lze pozorovat už v předškolním věku. Děti se naučí třeba samy číst, psát, kreslit či tvořit složité, výstižné větné konstrukce. Avšak jiné mluví naopak málo - z obavy, aby se nevyjádřily špatně. Z různých důvodů často zažívají vysokou míru stresu.
Nadaní mohou podle odborníků tvořit asi deset až 15 procent žáků. V základních školách by to nyní bylo asi 94 tisíc až 140 tisíc žáků. Podle statistik ministerstva registrovaly školy v uplynulém školním roce 2244 nadaných žáků, z toho 894 mimořádně nadaných.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
