Není třeba obracet list do minulého století, stačí se vrátit jen o 9 let dříve. Votroci postoupili po dlouhých letech do nejvyšší fotbalové soutěže a prvním soupeřem byla v té době neporazitelná Sparta. 33 zápasů bez proher, předchozí sezóna bez jediné porážky, výsledek? Hradec vyhrál 2:1 a odstartoval sezónu, kterou od té doby nepřekonal.
Už tehdy byl hradecký stadión v žalostném stavu. Oficiální kapacita byla jen necelých šest tisíc, ačkoliv stadion pojme přes 30 tisíc lidí. „Tehdy jsem to komentoval, že přišly čtyři tisíce tříhlavých diváků. Kapacitu jsme měli oficiálně jen čtyři, pět tisíc, ale hlediště bylo plné a všichni fandili," vzpomínal trenér Václav Kotal, který v té době hradecké Votroky vedl.
Proti Hradci nastoupil i Bony Wilfried, hráč, kterého následně čekala fantastická kariéra v Anglii, kde oblékal dres Manchester City. Na opačném pólu vykukoval malý rychlík, kterému se časem začalo přezdívat hradecký Messi. Václav Pilař, hráč, který svým stylem připomínal jiného českého Tomáše Rosického přezdívaného "Mozart", nebo argentinského boha v dresu Barcelony. V bráně naopak překvapoval Tomáš Koubek, kterého podobně jako Pilaře čekala skvostná fotbalová budoucnost.
Byl to on, kdo nádherným gólem rozvášnil více než 20 tisíc diváků, kteří se přišli na stadión pod lízátka podívat. Hradec nakonec vyhrál 2:1 a nezdolná Sparta byla udolána! V tehdejší české nejvyšší soutěži to byl šok. Podle mnohých to bylo jen štěstí, jenže Hradec ukázal v další části sezóny, že to rozhodně náhoda nebyla.
"Takovou atmosféru jsem zažil v Hradci poprvé v životě. Bylo nádherné před takovou návštěvou hrát. A navíc ten výsledek - co víc si přát," rozplýval se tehdy brankář Hradce Jiří Lindr nad atmosférou. Oficiální kapacitě šesti tisíc diváků nikdo nevěřil. Ani to nešlo, protože davy, které proudily na stadion, byly nekonečné.
Následovala parádní jízda pod taktovkou Václava Kotala. Východočeši nakonec skončili na fantastickém osmém místě. Nejlepší umístění, kterého Hradec v novodobé historii dosáhl. Na fotbal v Hradci chodilo běžně přes 10 tisíc diváků, atmosféra byla fantastická, jenže i dobrý příběh jednou končí.
Poté přišly kruté časy. Postup, sestup, postup, sestup. Votroci se od té doby osmé příčce ani zdaleka nepřiblížili a navíc již druhým rokem bojují opět o postup z druhé nejvyšší soutěže.
