Dotace od státu na jedno lůžko v domově pro seniory, postižené, pacienty s demencí či v chráněném bydlení se v jednotlivých krajích výrazně liší. Rozdíl částky v regionech s nejnižší a nejvyšší dotační podporou se pohybuje od 79 do 208 procent podle druhu zařízení. Vyplývá to ze zprávy o kontrole financování sociálních služeb, kterou provedl Nejvyšší kontrolní úřad. Zaměřil se na to, jak ministerstvo práce v letech 2015 až 2017 poskytovalo peníze a jak plnilo opatření z vládních strategií. Závěry NKÚ bude v pondělí projednávat vláda.
Podle zprávy do sociálních služeb plynulo za sledované tři roky celkem 104,87 miliardy korun. Z toho 27 procent představovaly dotace od ministerstva práce. Pětinu částky pak tvořily příspěvky na péči, 23 procent platby od uživatelů, 17 procent peníze od krajů a obcí, pět procent úhrady od zdravotních pojišťoven a osm procent dary.
V roce 2015 ministerstvo poslalo krajům 8,57 miliardy, v roce 2016 pak 9,19 miliardy a v roce 2017 celkem 11,25 miliardy. Dohromady je to 29 miliard. Velká část sumy plynula do pobytových zařízení. NKÚ se zaměřil na domovy pro seniory, se zvláštním režimem, pro postižené a na chráněné bydlení. „Výše dotace poskytované v letech 2015 až 2017 na vybrané druhy pobytových služeb roste,“ uvedli kontroloři.
Průměrná roční dotace na lůžko v domově pro seniory v roce 2017 činila 79.308 korun. Zatímco v Praze to bylo 56.915 korun, v Jihočeském kraji 105.840. Rozdíl dosahoval 86 procent. Lůžko v domově pro postižené ministerstvo podpořilo průměrně částkou 155.440 korun. V Praze na jedno místo připadlo 88.860 korun a v Libereckém kraji 255.847 korun. Částky se liší o 188 procent.
V domově se zvláštním režimem pro pacienty s demencí průměrná dotace na lůžko dosahovala 97.706 korun. Ve Středočeském kraji se dostala na 75.297 korun a v Královéhradeckém na 134.543 korun. Rozdíl je 79 procent. V chráněném bydlení průměrná dotace činila 131.948 korun. V Olomouckém kraji na lůžko připadla podpora 66.400 korun, v Karlovarském pak 204.904 korun, tedy o 208 procent víc.
„Výše dotace ministerstva práce na lůžko je ovlivněna také výší ostatních zdrojů, výší nákladů na správu a provoz objektů či rozličnou strukturou klientů,“ uvedl NKÚ.
Se stárnutím společnosti podle zprávy nároky na finance na sociální služby i na personál porostou. V letech 2015 a 2016 průměrný výdělek ošetřovatelů a pečovatelů z domovů dosahoval 68 procent průměrné mzdy. Lidé v neziskových a soukromých zařízeních pobírali o několik tisícikorun méně než jejich kolegové ve veřejných zařízeních.
Ministerstvo mělo v kontrolovaném období udělat z vládních strategií 17 opatření. Z nich 14 nesplnilo. Týkaly se zlepšení podmínek pečujících, nastavení standardů pro vybavení a personál či novely o sociálních službách.
Ministerstvo nyní vypracovalo svou analýzu financování sociálních služeb. Téměř stostránkový dokument obsahuje i návrhy změn. Ministerstvo chce například stanovit vzorec pro výpočet nákladů na lůžko.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
