Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně klesnout o třicet procent na 101 988 tun. Mělo by tak jít o jednu z nejnižších sklizní jablek v novodobé historii České republiky. Ceny jablek podle ovocnářů zřejmě vzrostou. Ještě v červnu sadaři mínili, že meziroční pokles bude kolem 22 procent. Důvodem propadu jsou jarní mrazy a pozdější sucho a krupobití.
Od státu by ovocnáři měli letos na kompenzace škod z jarních mrazů, které jsou hlavním důvodem poklesu úrody jablek, dostat 50 milionů korun.
„Snížení odhadu sklizně (v září) přibližně o deset procent oproti prvnímu odhadu (v červnu) je způsobeno především následným suchým obdobím a místním krupobitím. Snížení produkce se projevilo v rámci celého sortimentu odrůd, nejvíce však u podzimních odrůd jabloní," uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Lucie Pytlíková.
Ceny jablek se v Česku řídí vývojem trhu v Evropě, dovoz totiž zajišťuje přes polovinu české spotřeby. Ceny významně závisí na úrodě v Polsku a Itálii, odkud se jablka do Česka hlavně dovážejí. „I v Polsku a Itálii je letos předpoklad nižší úrody, takže se dá předpokládat zvýšení cen," řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Nepředpokládá, že by ceny jablek vyšplhaly na úroveň cen z velmi slabé sklizně roku 2017.
Podle Českého statistického úřadu činí průměrná cena jablek v obchodech 30,80 koruny za kilogram, zatímco loni ve stejné době byla 33,82 korun za kilo. Letos v červnu průměrná cena jablek propadla meziročně o téměř 40 procent na úroveň 27 korun za kilogram ze zhruba 43 Kč/kg v červnu 2018. Propad cen v obchodní sezoně 2018/2019 byl dán nadprůměrnou úrodou jablek v roce 2018 v celé Evropě.
Na rozdíl od jablek je zářijový odhad sklizně u hrušní příznivější. Sklizeň hrušek by měla dosáhnout asi 7120 tun, což proti červnovému odhadu představuje nárůst o osm procent a meziročně to znamená zvýšení o čtyři procenta. „U hrušní je nárůst daný schopností hrušní dohnat ztrátu v množství plodů jejich velikostí. Nárůst v odhadu sklizně nastal především u odrůd Konference, Boscova lahvice, Bohemica," uvedla Pytlíková.
Poslední odhad sklizně k 1. září se týká jen jádrovin, ostatní ovoce je většinou sklizené. Sklizeň jablek je nyní v plném proudu a potrvá do konce října. Definitivní údaje o sklizni všech druhů ovoce budou k dispozici příští rok v lednu.
Podle červnového odhadu a se započítáním zářijového odhadu u jablek a hrušek by celková sklizeň ovoce mohla letos meziročně klesnout o 27 procent přibližně na 130 tisíc tun. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní v letech 2014 až 2018 to představuje pokles o 18 procent.
Ztráty na tržbách ovocnářů kvůli mrazům dosahují podle odhadů ministerstva zemědělství až 158 milionů korun. Nejvíce mrazy postihly jabloně, produkce klesla ale i u višní, rybízů, broskví, třešní a jahod. Částečnou kompenzaci škod pro ovocnáře ministerstvo navrhlo i kvůli nepříznivé situaci na trhu s ovocem v posledních letech, mimo jiné v důsledku ruského embarga.
Podpora podle Ludvíka pomůže hlavně menším podnikům. "Jarní mrazy jsou v ovocnářství nepojistitelným rizikem a pěstitelé se, na rozdíl od škod krupobitím, nemají možnost bránit. Podobným způsobem pomáhají ovocnářům také vlády v okolních zemích, a tak i naši pěstitelé mají díky této podpoře srovnatelné podmínky," uvedl Ludvík.
Odhadnuté škody na jablkách činí 134 milionů korun a 24 milionů činí škody na ostatním ovoci. Kromě toho vznikla také škoda na kvalitě plodů, a to zejména u jádrovin, ovocnáři ji odhadují zhruba na 50 milionů korun.
Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy přišlo v roce 2017. Tehdy mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v ČR a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň ovoce se propadla na hluboce podprůměrných 119 310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka. Nižší sklizeň byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se sklidilo 101 249 tun ovoce. I tehdy byly důvodem propadu mrazy.
