Česká společnost je rozdělena do šesti společenských tříd, které se liší složením svých zdrojů a pozicí ve společnosti. Vyplývá to z průzkumu, na kterém spolupracoval Český rozhlas (ČRo) s několika sociology. Do dvou typů vyšší střední třídy náleží zhruba třetina lidí, tři typy nižší střední třídy podle odborníků zahrnují téměř polovinu respondentů a do nejnižší, takzvané strádající třídy patří 18 procent lidí. Průzkumu se v červnu zúčastnilo 4039 respondentů z 1300 obcí, provedly jej agentury MEDIAN a STEM/MARK. Na dnešní tiskové konferenci ho představili zástupci ČRo a tři sociologové.
Odborníci se pro popis sociální struktury inspirovali britským výzkumem Great British Class Survey pro veřejnoprávní stanici BBC. Společnost rozdělili na třídy podle ekonomického kapitálu zahrnujícího příjem a majetek, sociálního kapitálu - velikosti sociální sítě a její prestiže, kulturního, ale také lidského kapitálu, do kterého patří znalost jazyků či informačně-komunikačních technologií.
Do dvou typů vyšší střední třídy náleží tzv. zajištěná střední třída (22 procent), jež se vyznačuje vysokými příjmy a majetkem, a nastupující kosmopolitní třída (12 procent), která má menší majetek, ale silné sociální kontakty, kulturní kapitál a jazykové a digitální dovednosti.
Do nižší střední třídy patří tradiční pracující třída (14 procent) se solidním příjmem a majetkem, ale omezenými kontakty a kulturním vyžitím; ohrožená třída (22 procent), která je na tom s rozdělením kapitálů přesně naopak, a třída lokálních vazeb (12 procent), jež těží z kombinace vlastněné nemovitosti a kontaktů ve svém okolí. Více než šestina lidí spadá do nejnižší strádající třídy, neboť postrádá všechny typy zmíněných kapitálů.
Sociolog Daniel Prokop zdůraznil, že rozdělení tříd je výrazně spojené i s regionálním zakotvením. Zatímco 56 procent respondentů z Prahy spadalo do vyšší střední třídy, naopak například v Ústeckém kraji hned třetina lidí patřila do ohrožené třídy a čtvrtina do strádající.
Ředitel Ústavu empirických výzkumů STEM Martin Buchtík upozornil na postoje jednotlivých tříd, které se ale v některých případech prolínají. Například co se týče migrace, žádná z tříd nebyla výrazným příznivcem. "Nastupující kosmopolitní třída má neutrální postoj, ostatní jsou spíše proti migraci," poznamenal. Podle většiny tak připadá v úvahu nepřijímat migranty, nebo za podmínek, o kterých je nutné dlouho diskutovat.
Česká společnost se podle Buchtíka vyznačuje nízkou mezilidskou důvěrou, zejména ale nedůvěrou v politiky. V další instituce, například soudy či policii, má naopak alespoň lehkou důvěru většina segmentů společnosti.
