Českému státu chybí podle vedoucího Centra proti terorismu a hybridním hrozbám při ministerstvu vnitra Benedikta Vangeliho koordinace a strategie boje s těmito hrozbami včetně šíření dezinformací. Nemá ani jednotnou komunikační politiku, což se ukázalo při kauze novičok. Vangeli to dnes uvedl na semináři o informační válce, který se konal v sídle Senátu. Náprava by podle něj nebyla nijak nákladná, chybí prý ale dostatek vůle.
"Nemáme stanovenu žádnou politiku v oblasti hybridních hrozeb," prohlásil Vangeli. Hybridními hrozbami jsou označovány metody, jejichž cílem je destabilizace společnosti, ať už formou dezinformací a propagandy na sociálních médiích, šířením falešných zpráv, zastrašováním, nebo kybernetickými útoky.
Vangeli uvedl, že jeho úřad o 13 lidech se zabývá hrozbami jen z hlediska vnitřní bezpečnosti státu. Na ostatních zainteresovaných ministerstvech obdobné útvary nevznikly. "Ostatní ministerstva zvážila - a nevytvořila tyto centra. Na to vyhrazeny žádné kapacity nejsou. Sportovní agenturu máme novou, na to je, ale na bezpečnost se vždycky nějakým způsobem peníze nenajdou," doplnil Vangeli.
Pracovní skupina k hybridním hrozbám při Bezpečnostní radě státu podle Vangeliho funguje v zásadě formálně. Koordinaci by pomohl spíše útvar podobný slovenskému Národnímu bezpečnostní analytickému centru, který byl vytvořen v rámci civilní kontrarozvědky.
Absence jednotné komunikační politiky státu se podle Vangeliho ukázala při loňské kauze otravy bývalého ruského agenta Sergeje Skripala látkou novičok. Zatímco premiér Andrej Babiš uvedl, že se tato látka v ČR nikdy nevyráběla, prezident Miloš Zeman oznámil opak. "V krizových situacích, jako byl třeba novičok, jsme ukázali, že nedokážeme komunikovat jednotně," řekl Vangeli.
O potřebě sjednocení koncepce a systémové koordinaci mluvil také zmocněnec ministerstva zahraničí pro nové hrozby Jiří Šedivý. K základním obranným úkolům patří spolu s ochranou kritické infrastruktury a kontinuitou vlády také zajištění odolnosti proti manipulacím s informacemi a schopnost kritického myšlení.
Aktéři semináře poukazovali na to, že nejaktivnější je v hybridní válce Rusko spolu s Čínou. Podle analytika Jakuba Kalenského je ruským strategickým cílem oslabování Západu a oslabování důvěry v EU a NATO třeba zpochybňováním demokratických systémů a zveličováním jejich problémů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
