České děti jsou čím dál obéznější. Statistiky ukazují, že až tři čtvrtiny z nich si nenajdou ani hodinu denně na sport a každé čtrnácté dítě u nás trpí nadváhou. V Praze je přitom situace ještě horší.
Přestože je zde nabídka sportovního vyžití obrovská (funguje zde více než šest stovek klubů rozmanitého zaměření) chybí tu přirozené sportování. Vyběhnout jen tak před barák a honit se za míčem.
„Rodiče mají o děti strach. V Praze jsou rušné ulice, kde číhají různá nebezpečí,“ říká Markéta Šauerová z katedry pedagogiky a psychologie Vysoké školy tělesné výchovy a sportu Palestra.
Přitom i naše nejúspěšnější plážová volejbalistka Kristýna Kolocová vzpomíná: „Za našeho dětství byla doba, kdy jsme chodily s holkami na zahradu, běhaly kolem baráku a hrály si s míčem.“
Nabídnout dětem vhodnou sportovní aktivitu si klade za cíl Měsíc náborů do sportovních klubů, který se koná po celé září v hlavním městě. Letos se do něj zapojilo na 224 klubů. Během jednoho měsíce mohou děti navštívit vybrané sportoviště a zdarma si vyzkoušet, co daný sport obnáší. Přehled sportovišť a časy náborů najdete zde.
Podle paní Šauerové je velmi důležité, aby děti přišly se sportem do kontaktu osobně. „Znají tradiční sporty fotbal a hokej, ale často nemají představu o tom, že existují také jiné sporty a jak vypadají,“ vysvětluje s tím, že dítě pak získá pro daný sport patřičnou motivaci.
Nejsou neobvyklé případy, kdy dítě začne chodit na kroužek a po dvou týdnech ho opustí, protože si jej představovalo jinak a nebaví ho.
Rodiče by měli zároveň dětem naslouchat a upozadit své případné ambice mít doma slavného fotbalistu nebo úspěšnou krasobruslařku. Ovšem sami musí jít příkladem.
„Dítě dělá to, co vidí doma. Když rodiče sedí u televize nebo u počítače, nemají impulz jít ven,“ míní plážová volejbalistka Markéta Sluková, která sama pochází ze sportovní rodiny. Nejprve zkoušela gymnastiku, ale pak pro ni začala být příliš vysoká, a tak vyměnila žíněnky za volejbalový míč.
Právě úspěch Slukové s Kolocovou, páté místo na letní olympiádě v Londýně 2012, odstartoval v Česku raketový nárůst zájmu o beachvolejbal. Jaké předpoklady by mělo dítě mít, aby ho mohlo hrát?
„Disciplína, pokora, jít si za svým cílem, chtít se zlepšovat a obklopit se správnými lidmi,“ vyjmenovává Sluková. „Výška je plus, ale Kiki je se svými sto sedmdesáti centimetry důkazem, že to není nezbytnost. Důležitější je cit pro balon,“ dodává.
Jedničkou v oblíbenosti zůstává nadále celosvětový fenomén fotbal, v posledních letech mu však zdárně sekunduje florbal. „Ale roste zájem i o individuální sporty, a to zejména díky úspěchům a prezentaci našich sportovců jako je rychlobruslařka Martina Sáblíková nebo cyklista Jaroslav Kulhavý,“ říká Petr Bříza z pražské komise pro sport.
V rámci Měsíce náborů do sportovních klubů si bude možné kromě populárních aktivit vyzkoušet také méně rozšířené sporty. Třeba biatlon, jachting, kolovou, lakros, šerm či veslování a vzpírání.
Komu by se nechtělo obcházet jednotlivá sportoviště, může si velké množství sportů osahat na festivalu Sporťáček v sobotu 6. září od 10 do 18 hodin v areálu Hamr Braník. Děti si tu sport vyzkouší a rodiče se zároveň seznámí s trenéry, kterým své dítě svěří. K dispozici budou fyzioterapeuti, sportovní lékaři a psychologové, s nimiž se mohou rodiče o výběru vhodné aktivity pro jejich dítě poradit.
„Na přelomu předškolního a mladšího školního věku je vhodná zejména atletika, plavání a různé druhy pohybových her, cyklistika, turistika, golf. Ke konci mladšího školního věku, deset až jedenáct let, je vhodné již uvažovat o specializaci ve sportu, můžeme začít už se sporty, které více zatěžují pohybový aparát jako je tenis, florbal, fotbal, hokej,“ radí terapeutka Markéta Šauerová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
