Za vínem nutně nemusíte vyrážet na Moravu. Pravda, vinic a sklípků je tam nespočet, ale i v metropoli lze zažít trochu té moravské atmosféry. Zahrady Trojského zámku v sobotu přivítají už šestnáctý ročník Trojského vinobraní.
Toto místo není vybráno náhodou, hned vedle se na třech hektarech rozléhá vinice svaté Kláry. „V současné době se sklízejí rané odrůdy révy jako Muškát moravský, který bude následován Müllerem Thurgau a Modrým Portugalem,“ říká vedoucí vinice Martin Beránek. Víno vypěstované na místních vinicích budete mít možnost v sobotu ochutnat.
Když se řekne víno, většině lidí se vybaví Morava. Ale víno se pěstuje také v Praze. Můžeme tedy srovnávat podmínky vinařů na Moravě a v Praze?
Myslím, že rozdíly a podmínky pro pěstování vinné révy mezi Prahou a Moravou se pozvolna smazávají a dokážeme následně vyrobit srovnatelně kvalitní víno jako na Moravě. Vliv na to má zejména oteplování, Praha začíná mít podobné průměrné teploty jako Morava. A také díky tomu, že jde o velké město, je vyhřáté, je tu tepleji než v okolí. Réva tak může lépe vyzrávat.
Lze již zhodnotit letošní sezónu?
Tu zatím moc hodnotit nemohu, stále ještě není nic rozhodnuto a bude hodně záležet na druhé polovině září a začátku října. Pokud bude slunečno, můžeme se těšit na dobrý rok. Pokud ne, tak bude hodně záležet na tom, kdo a jaké víno dokáže vyrobit, tedy na umu technologa.
Některé odrůdy se nicméně již sbírají, některé to čeká, což je pro vás zřejmě nejhektičtější období roku. Jak potom vypadá takový váš běžný den?
V současné době se sklízejí rané odrůdy révy jako Muškát moravský, který bude následován Müllerem Thurgau a Modrým Portugalem. Vzhledem k tomu, že naše vinice má rozlohu tři hektary a moji podřízení přesně vědí, co mají při sklizni dělat, tak to jde velmi rychle. Nebudu zastírat, že nemáme žádný shon, třeba loni jsme šli domů i o půlnoci, ale není to zase tak často, aby se to nedalo vydržet. Mojí hlavní prací při sklizni je kontrola a práce s technologií na zpracování hroznů. To znamená, že si sklizně jako takové moc neužiju, jsem ve sklepě a pracuji už se sklizenými hrozny, kdy jsou zbaveny třapiny a následně lisovány.
Jakým odrůdám se u vás daří nejvíc?
Na naší vinici se daří hlavně skupině burgundských odrůd, jako je Rulandské modré a šedé, dále pak je to Tramín červený, Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Jinak nejvíce převažuje právě Ryzlink rýnský a Rulandské modré. Ročně vyrobíme něco mezi šesti až osmi tisíci litry vína, které následně plníme do půllitrových lahví.
Je vinice sv. Kláry ekonomicky soběstačná?
Na ekonomickou situaci má Botanická zahrada celé oddělení, takže nechci mluvit za mé kolegy. Ale myslím, že ano, pokud bychom se zbavili velkých investic, kterých bylo potřeba při obnově vinohradu a při stavbě nového sklepa na výrobu vína.
Mají vůbec Pražané ponětí o tom, že ve svém městě mají vinici?
Konkrétní statistiky o tom, kolik Pražanů nebo lidí přijde cíleně na vinici, nemám, ale ročně navštíví celou Botanickou zahradu okolo tří set tisíc návštěvníků.
Myslíte, že Pražané vínu opravdu rozumí, nebo se tak spíš jen tváří? Jaké víno si rádi dají?
To asi nejde zobecnit. Obyvatel Prahy je hodně, a tak se mezi nimi najde spoustu lidí, kteří vínu opravdu rozumí. Ale najdou se i tací, co si na znalce jen hrají a je od nich slyšet jen to, co si někde přečtou, namísto toho, aby si vytvořili na víno vlastní názor, i když nemusí být většinový. Jinak obecně převládá trend pití spíše polosuchých vín a při slunečném počasí je to hlavně rosé.
A tento trend se nějak mění?
Díky tomu, že obliba pití vína roste, v poslední době o něm povědomí stoupá a stejně tak přibývá těch, kteří vínu opravdu rozumí.
Pro příznivce vína
Trojské vinobraní potrvá v sobotu od 10.30 do 20 hodin v zahradách Trojského zámku. Jde o oslavu dobrého vína a burčáku. Těšit se můžete na vinaře z různých oblastní republiky a samozřejmě ochutnávky. V odpoledních hodinách proběhne řízená degustace a neformální semináře o víně ve sklepení zámku. Během celého dne bude na severním nádvoří, jižním nádvoří i zahradě zajištěn rozmanitý kulturní program: loutkové divadlo, tanec a šerm, hry nebo Cimbálová muzika pražského Slováckého krúžku.
Foto: Archiv Martina Beránka
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.