Komunistické Československo, "skryto" železnou oponou, v mnoha ohledech výrazně zaostávalo za vyspělým světem a nejinak tomu bylo i v bankovních službách. Teprve v roce 1990 si například obyvatelé Československa mohli začít vybírat své peníze z bankomatů, které na mnoha místech světa sloužily již více než 20 let. Ten první v Česku zprovoznila Česká spořitelna 1. prosince 1989 ve své pobočce na Václavském náměstí v Praze.
První bankomat v Česku byl zpočátku určen jen pro zaměstnance spořitelny a pracoval v off-line režimu. Postupně byl zpřístupněn širšímu spektru uživatelů. V únoru 1992 pak Komerční banka, jako první ve střední a východní Evropě, spustila ve své pobočce v Praze v ulici Na Příkopě on-line bankomat. Bankomaty se tak v ČR, stejně jako dříve ve světě, staly hojně využívanou službou a jejich počet rostl geometrickou řadou.
Počet bankomatů v ČR stoupl podle Sdružení pro bankovní karty za letošní první pololetí na 5461. Na milion obyvatel u nás připadá 471 bankomatů, průměr v EU ale činí 846 bankomatů. Počet výběrů hotovosti z bankomatů v Česku klesl meziročně o 15 milionů na 46,8 milionu a počet vydaných platebních karet stoupl o 430 tisíc na 12,24 milionu. Nejrozsáhlejší sítí bankomatů disponuje Česká spořitelna, která k letošnímu říjnu provozovala 1473 bankomatů. ČSOB má 1003 bankomatů, Komerční banka jich v polovině letošního roku provozovala 786. Společnost Euronet, která buduje bankomaty hlavně v menších sídlech, jich má téměř 700.
Podle průzkumu České bankovní asociace (ČBA) z letošního listopadu vybírají peníze z bankomatu alespoň jednou měsíčně dvě třetiny populace, jde přitom o nejčastější frekvenci výběru. V ČR už fungují i bitcoinmaty. Společnost WBTCB jich provozuje už 40, například v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Karlových Varech nebo v Ústí nad Labem. Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Jeho hodnota nicméně v uplynulých letech prochází značnými výkyvy.
Bankomaty mají poměrně dlouhou historii. První bankomat na světě vymyslel Armén žijící v Americe Luther George Simjan, který svůj mechanický přístroj instaloval v roce 1939 v New Yorku. Veřejnost však o něj neměla zájem, a tak byl po půl roce zrušen. Simjan si však nechal zaregistrovat na 20 patentů týkajících se fungování bankomatů včetně názvu (ATM - Automated Teller Machine), které se používají do současnosti.
Myšlenku bankomatu znovu oživil o 28 let později Skot John Shepherd-Barron, když mu vadila omezená otevírací doba bank. Za vzor si vzal automat na čokoládu, kterou ve svém přístroji nahradil bankovkami. Nový bankomat pak světlo světa poprvé spatřil 27. června 1967 v pobočce Barclays Bank v severním Londýně. Automat vydával jednu desetilibrovou bankovku po vložení děrného štítku a PIN kódu. Pro větší částky se muselo použít více štítků. Přístroj už ale zobrazoval pomocí otočného válce zákazníkům pokyny "vložte kartu", "zadejte váš PIN" či "odeberte peníze", tedy podobné jako dnes.
Barronův bankomat už veřejnost přivítala s nadšením a jejich počet rychle narůstal. Další přístroje byly brzy instalovány i ve Francii, Švédsku a Švýcarsku.
V USA, kde si také nárokují vynález bankomatu, byl první přístroj od pokusu Luthera Simjana zprovozněn v New Yorku v roce 1969. Američané jako první přišli s plastovou kartou s magnetickým proužkem. Tyto karty pak od roku 1971 ovládly svět bankomatů a bezhotovostního placení. Technologie bankomatů i platebních karet však dostaly během dalších let mnoha změn, mimo jiné i ve snaze zabránit možnosti jejich zneužití a podvodným výběrům.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
